Jedna brambora, druhá brambora, třetí brambora – jupí! Můj stolní pašák to má rychle. Že nevíte, o čem je řeč? Já to do předvčerejška taky nevěděla.
Přišla jsem na to, až když můj drahý oznamoval svému příteli na telefonu, suplujícímu Microsoft support hotline, že má dlouhý start na svém PC. Že mu „napočítá i třicet brambor“. Miluji eufemismy, zbožňuji domácí specifické výrazivo pro vysoce sofistikovanou činnost, jakou hrabání se v počítači, ať už na úrovni softwarové či hardwarové, bezesporu je, pročež mě tato formulace zaujala.
Mnohé uživatele dnes již nezaskočí pojmy jako „hadr“, „widle“, „poč“, „pícka“, „krabka“, „kšanda“, „proc“. Je zároveň možné, že „počítání brambor“ je už dávno obecně rozšířený terminus technicus a ke mně to došlo až nyní. Ale když on je tak hezkej…
O co tedy jde? Jde o tu chvilku, kratší či delší, kdy se na monitoru zaskví logo Widlí a pod ním běhají modré čtverečky po třech zleva doprava. Každá skupinka těchto čtverečků je jedna pomyslná „brambora“. (Další fázi startu – načítání ovladačů, hledání wi-fi atd. v tomto případě vynechávám.)
Tady na noťasu, ze kterého píšu, jich widle napočítají třináct. Ale ty mají spoustu záplat a servis packů atd. Na mém a mnou poskládaném PC, kde jsou čisté XP SP2 (plus asi třicet programů pro práci s obrazem a hudbou – když nepočítám ovladače, to jen pro info), jsem na třech bramborách. Taťkovy údaje tady zveřejňovat nebudu, už tak máme ohledně výpočetní techniky dost názorových střetů a koneckonců on za to nemůže, že ač má parametrově lepší komp než já, tak je to ve skutečnosti lemra líná. Myslím ten komp. :-) (On ty moje blogy čte. Myslím taťka.)
Rozhodně je mi sympatická představa, jak tlemím do monitoru a na dotaz, „co tam tak dlouho děláš?“ odpovídám, „počítám brambory“.
A kolik u vás? (Tučňáci a jabkaři, tohle není téma pro vás.)
