(Místo - byt, odehrává se během velkého úklidu, který z mého pohledu spočívá ve vyhození kilometrů zbytečných drátů, koncovek, prošlých motorových olejů, náhradních dílů na auto, které bylo sešrotováno před pěti lety atd. Z jeho pohledu jde o bezprecedentní a neopodstatněný zásah do samotné podstaty existence muže.)
"Jé, podívej, můj starý batoh, našel jsem svůj starý batoh... a hele! Saturnin!
Toho jsem roky hledal a představ si, on byl v tom batohu!"
(Mlčím a obracím oči v sloup.)
"Ale z toho batohu mám radost, podívej, těch kapes, to je ještě stará práce,
vůbec není roztrhaný, já ho tolik hledal..."
"Smrdí."
"Ale je strašně praktický, batoh se vždycky hodí."
"Ty plánuješ nějaký čundr?"
"To ne, ale vyhodit ho by byla škoda."
"Ještě jednou. Ty. Ve svém věku. Plánuješ do budoucna nějaký čundr?"
"No to ne, ale takové batohy už se dneska nevyrábějí."
"Ano, smradlavý zplesnivělý batoh v Tescu nekoupíš."
"Tak ho vypereš, ne?"
"Proč?"
"Když ti tak vadí, že smrdí."
"A ty, v tomto životě, ve svém věku, plánuješ nějaký čundr?"
"Ne... ale víš co, kámoš si ho třeba vezme, on jezdí na ryby, on ho ocení."
"Tvůj kámoš si bude chtít vzít starý zplesnivělý smradlavý batoh. Jeho žena
bude určitě nadšená."
"Ona se to nedozví a navíc - ty ho přece vypereš, ne?"
"Ten batoh má kožené řemínky s přezkami, kůže se praním zničí."
"Tak je sundáš, ne?"
"Jsou taky plesnivé a taky smrdí."
"Tak - třeba to vydrží."
"O. K., proboha, tak já to vyperu...!"
...
...
...
"Ten batoh už je vypraný, kdy si ho ten tvůj kámoš odveze?"
"To nevím."
"A kdy to budeš vědět?"
"Až se ho zeptám."
"Výborně, kdy se ho zeptáš?"
"Ty jsi fakt hrozná."
"Jo, to jsem."
...
...
...
"Ježiši, ty jsi v tom batohu vyprala nabíječku na telefon!"
"Na jaký telefon?"
"Starý telefon... už ho nemám."
"Tak k čemu potřebuješ tu nabíječku?"
"Teď už k ničemu, když je vypraná...!"
"Vytahoval jsi z batohu Saturnina. Proč jsi nevytáhl i nabíječku?"
"Já nevěděl, že tam je!"
"A já to měla vědět."
"Vždycky se přece koukáš do kapes před praním."
"Já budu šacovat starý, plesnivý, smradlavý batoh, který jsem nota bene chtěla
vyhodit."
"Ale no jo, porád."
"Mimochodem, kdy si pro ten batoh ten tvůj kámoš přijede?"
"Ty si nedáš pokoj, co?"
"Ne."
Proč to sem postuju?
Jen tak. Ať nejsem pořád tragická. Tahle konverzace proběhla před více než dvěma měsíci. A nyní otázka za sto bodů.
Kde je batoh v této chvíli?
(Dámy určitě vědí.)
