Jelikož je jasné, že kapři si svůj rybník nevypustí, jsme svědky rozsáhlé diskreditační kampaně tohoto hnutí. Lidé dnes už nevědí, čemu vlastně věřit. Chtěla bych to trochu rozebrat. Dovolte mi tedy, abych nejprve citovala ze stránek těchto aktivistů:
Čeho chceme dosáhnout:
Současný politický systém je prorostlý korupcí a pravděpodobně i propojený s organizovaným zločinem.
Považujeme ho za nereformovatelný.
Chceme dosáhnout demise vlády, prezidenta, výměny zkorumpovaných politiků, ale i státních zástupců, soudců, vedení policie, manažerů státních podniků, atd.
Jak toho chceme dosáhnout:
Jsme přesvědčeni, že žádná z desítek, možná i stovek organizací či hnutí zaměřených proti vládě, nemá jednotlivě dostatek síly na to, aby dosáhla rozhodujícího obratu v naší zemi. Proto jsme svolali celostátní konferenci protivládních iniciativ, odborů, zástupců profesních sdružení... atd, která těmto subjektům dala příležitost spojit síly, vyslat rozhodující impuls k zahájení demontáže starého režimu a začátku pozitivních změn.
Názor, sestavený z vašich odpovědí, komentářů atd. je asi takový:
- po demisi vlády ustavit nepolitickou vládu z osobností těšících se všeobecné důvěře
- změnit volební systém, omezit moc politických stran, uzákonit referendum
- po abdikaci V. Klause si zvolit přímou volbou prezidenta z kandidátů navržených lidmi, ne stranickými sekretariáty
-na základě široké diskuze s veřejností zahájit nápravu všech oblastí našeho života
Tak. A teď já. Aktivistům této výzvy je vyčítáno, že nemají představu, co vlastně chtějí. Jenže, co když nic nechtějí? Co když skutečně chtějí, abychom chtěli my? Co když jen vytvářejí prostor pro nás, občany? To nikoho nenapadlo?
Když probíhala Velká Sametová, taky neexistoval žádný program, jen volání po odstoupení vládnoucí garnitury. Co bude dál, to se řešilo až v rámci např. Občanského Fóra (VPN). Jo, víme, jak to dopadlo, vidíme to všude kolem. Kdo za to může? Třeba se to v případě velmi optimistického scénáře díky této výzvě dozvíme. Ale je nezbytné si přiznat, že za to můžeme i my. Opili nás rohlíkem, zhluboka jsme dýchali svobodu, prožívali jsme euforii a nekoukali dobře kolem, co se vlastně na nás chystá. Naivně jsme věřili, i když nám už tehdy zdravý selský rozum musel říkat, že něco není v pořádku. To když se zhasínalo a tak…
Co je na cílích Holešovské výzvy tak nepochopitelného?
Copak vy se skutečně nechcete aktivně podílet na svém vlastním životě?
To sami sobě natolik nevěříte?
Pro ty, kteří se nebojí převzít zodpovědnost, kteří věří, že jejich život má cenu, pro ty, kteří se chtějí podílet na dění kolem sebe, ještě dodávám, že další demonstrace proběhnou na stejných místech 15. dubna 2012.
Máte příležitost. Máte dokonce i příležitost vyjádřit případný nesouhlas se zatím zveřejněnými body. Máte také příležitost navrhnout body další. Je to na vás, milí spoluobčané. O tom je Holešovská výzva. Ne o politickém programu. Je to celé o nás všech. O tom, co vlastně chceme my.
Na závěr si dovolím sem postnout „pozdrav z Ostravy“, kde se dle mainstreamu zúčastnilo demonstrace ani ne tisíc lidí. Posuďte sami. Mimochodem – dozvěděli jste se z TV, že i v Ostravě se demonstranti sebrali a šli skandovat před budovu místní pobočky České televize? Je to v té druhé části. Proč nám to tají? Proč podhodnocují počty zúčastněných? Nepřipomíná vám to něco?
Ostravská demonstrace – 1. část
Ostravská demonstrace – 2. část
(P. S.: Autorka není členkou tohoto hnutí ani žádného z OS, která se k programu HV přihlásila, a zatím ani signatářkou jejich petice - v Ostravě bylo ve čtvrtek příliš mnoho lidí a ona měla s sebou kočárek s batoletem, tudíž nepovažovala za rozumné rozrážet tímto kočárkem dav. :-) )
