Trutnov - O víkendu se v tělocvičně Základní školy Mládežnická v Horním Starém Městě odehrála jedna z nejdůležitějších částí letošní sezóny ve vozíčkářském ragby. Česká reprezentace se zde připravovala na evropský turnaj, který se uskuteční na konci srpna ve Švýcarsku. Víkendové soustředění mělo pomoci vybrat nejlepší hráče a zároveň nováčkům ukázat hru.
Každý hráč má vlastní speciální vozíček uzpůsobený na druh postižení. Částka jednoho vozíčku se pohybuje od 80 do 250 tisíc korun. „Dostávají na to granty a příspěvky od pojišťoven, v drtivé většině si to hráči však sponzorují sami,“ řekl Tomáš Kisý, který trénuje vozíčkáře rok a k ragby se dostal díky staršímu bratrovi.
„Musím říci, že to není zrovna jednoduchá záležitost, nicméně baví mě to a ty kluky taky,“ uvedl. Aleš Kisý, bratr trenéra, se v roce 2008 zúčastnil paralympiády v Číně a o kousek mu unikl bronz. „Rozhodčí byli trochu proti mně, vlastně jsem mohl být i druhý. Atletika je pro mě doplňkový sport. Ragby je aktivnější a nejvíce kontaktový sport vozíčkářů,“ vysvětluje Kisý. Většina hráčů reprezentace se na vozíček dostala skokem do vody. „Já jsem první skokan na trutnovském koupališti,“ dodává Aleš Kisý.
Ragby se hraje na basketbalovém hřišti s míčem podobným volejbalovému. Má ale hrubší strukturu, aby lépe držel v ruce. Každý hráč je na základě svého zdravotního stavu jinak obodovaný. Maximální počet hrajících je osm.
Nastupují čtyři hráči proti čtyřem a dodržuje se klasifikace, což je osm bodů na tým. Hráč se musí dostat s míčem pod kontrolou do vymezeného prostoru, přejet čáru alespoň dvěma kolečky,“ vysvětluje prezident Českého ragbyového svazu vozíčkářů David Lukeš.
„Do Švýcarska se moc těším, i když většinou vidíme pouze haly, ale každý výjezd je dobrý,“ usmívá se Lukeš. Ragby mohou hrát i ženy, ty ale většinou dávají přednost méně agresivnímu sportu. O víkendu si s reprezentací zahrála pouze jedna žena, Květa Fábriová. Její muž hrál v opačném dresu. „Ragby hraji teprve týden, ale chytlo mě to. Problém s tím, že jsem jediná žena, vážně nemám,“ říká rozhodně hráčka.
Vozíčkářské ragby se v Čechách hraje od roku 1993. Sport zatím nemá příliš velký mediální zájem. „Není zde širší organizace, hráčů je málo a společnost není tak informovaná. Tento sport je velice drahý, náročný fyzicky i psychicky,“ vysvětluje trenér reprezentace Tomáš Kisý.
