Zpráva o stavu země - transformováno, upgradováno, aktualizováno

V těchto dnech a týdnech si připomínáme 25 let od pádu totalitní vlády Československa. Vzpomínáme, bilancujeme, porovnáváme, co všechno se změnilo (a přiznejme si, že někdy zkresleně)… A změnil se i jazyk český. Je vyzývavější, agresivnější, plný cizích slov a obratů, reportéři změnili intonaci a znásobili rychlost mluvy, přibylo expresivních výrazů. Sáhla jsem do svého soukromého archivu ...

... a zalistovala časopisem Mladý svět z roku 1990. Zaujal mě smutný sloupek redaktora Jiřího Fraňka, který komentuje tehdejší stav naší země. Dovolila jsem si použít některé části tohoto čtvrt století starého sloupku a transformovat je do  poměrů roku 2015: 

 1990: Naše hospodářství je nemocné, a to dost vážně. Nemá smysl utěšovat se tím, že když jiní jsou na tom ještě hůř – když je to přece naše hospodářství, které je nemocné a naléhavě potřebuje léčbu.

  2015: Naše ekonomika se nachází ve vážné recesi. I když naše země má jednu z nejnižších měr chudoby v Evropě, přesto se musíme zaměřit na zvýšení výkonu ekonomiky. Vláda se netají tím, že rozpočet na příští rok je málo ambiciózní a s vysokým schodkem, proti čemuž protestuje opozice, schválený rozpočet však umožní stabilizovat řadu odvětví.

 1990: Naše republika je hluboce zadlužená. Nemáme sice výrazné zahraniční dluhy, ale máme obrovský dluh vůči své budoucnosti: vůči půdě a lesům a vodě, ale i vůči zchátralým fabrikám, které nás na doraz živí a bez naléhavé rekonstrukce dál živit nemohou. Jsme chudí a navíc zadlužení.

 2015: Dluh ČR činí 46,5% HDP. Česká republika sice ve druhém čtvrtletí snížila své zadlužení nejrychleji ze zemí Evropské unie, ale i tak na každého Čecha připadá obří dluh přes 157 tisíc korun. Na základě důkladných odborných analýz stavu životního prostředí byly stanoveny priority a cíle včetně finančních alokací v oblastech snižování ekologické zátěže, zlepšování kvality ovzduší a vody a opatření ke snížení rizik povodní. Pokud nebudou přiděleny prostředky na obnovu a rozvoj dopravní sítě a komunální infrastruktury, která se nachází v katastrofálním stavu, hrozí celkový kolaps. Čerpání evropských dotací je ohroženo. 

 1990: Já jsem to nezavinil. Já jsem nerozhodoval ani o elektrárnách, ani o velkokapacitních kravínech. Já jsem cizí vinou chudý, bojím se jíst a pít, protože si nejsem docela jist, že jím a piju látky poživatelné, poněkud se bojím i dýchat, protože zjevně nedýchám jen dýchatelné. Já jsem to nezavinil, ale doplácím a někdo by mi to měl nahradit.  Takto dnes přirozeně uvažují miliony obyvatel, učících se býti občany.

 2015: Na vině však není daňový poplatník, za stávající stav odpovídají předešlé vlády, chybné rozhodování o prodeji státního majetku, špatné nakládání s veřejnými penězi a korupce. Kupní síla obyvatel klesá, lidé musí nakupovat levné nekvalitní potraviny, často obsahující zdraví škodlivé látky. Hodnoty emisí byly v lednových dnech na některých místech překročeny několikanásobně. U soudu se hromadí žaloby žádající odškodné a náhradu za poškození zdraví. Nový občanský zákoník zaručuje větší ochranu slabší strany, než tomu bylo dříve, takže šance na vyzískání odškodného jsou vysoké.  

 1990: Nemáme před sebou lehké roky. A pokud kdokoli z nás nyní něco vyžaduje, může to vyžadovat jen na úkor druhého z nás. Právo požadovat lepší pracovní podmínky a lepší ocenění práce má v této zemi většina lidí. Chtějme tedy všichni všechno hned, ať to stát z prázdného prasátka zaplatí!  OBYVATELSTVO oblbené tvrzením, že stát je tu od toho, aby uspokojoval jeho potřeby, se o obsah prasátka nestará. OBČAN by měl myslet trochu dál.

 2015: Nová strategie vlády počítá s oživením trhu práce a dalšími opatřeními, která pomohou ekonomice i veřejným financím. Zatím se však dopady krize stále prohlubují a vyvolávají v lidech stále větší nejistotu. Více než polovina obyvatel má strach ze ztráty zaměstnání a hrozící snížení jejich životní úrovně. Kvůli krizi začíná mít finanční potíže i řada českých domácností, především nízkopříjmových. Ty nejsou schopny splácet dluhy a hrozí jim, že se dostanou do dluhové spirály. Velice často se jedná o půjčky od nebankovních organizací, které ke svému obohacení zneužívají stále nedostatečného vzdělání řady občanů v běžných situacích občana-spotřebitele. Řada dluhů vzniká také na kreditních kartách, jež nám banky prostřednictvím svých call center neustále vnucují. Bezplatné poradny hlásí každoročně se zvyšující počty případů, kdy lidé již nedokážou sami řešit tíživou finanční situaci. Dlužník, který nechce, aby na jeho dveře neustále klepal exekutor, může využít  insolvenční zákon a požádat soud, aby mu povolil vyhlásit osobní bankrot. Loni požádal o bankrot rekordní počet zadlužených občanů. Mysleme na to, že finanční gramotnost by měla být základem vzdělání každého z nás. 

  25 let změn. A jak dál?

Hrozny v české kotlině jsou kyselé. A nebo nejsou? … Odpovězme si každý sám.

 Já soudím, že nejsou kyselé.

(Článek měl především pobavit.)