Jsou makroekonomická data z USA opravdu tak důležitá?

V poslední několika letech můžeme pozorovat trend, který by bylo možné popsat jako globální posedlost investorů na finančních trzích zprávami o výkonnosti americké ekonomiky. Objevují se tak paradoxní situace, kdy data o vývoji amerického trhu práce ovlivňují výkonnost např. evropských akcií více než kroky Evropské centrální banky. Proč?

V centru pozornosti stojí především dva ukazatele. Předně je to ukazatel počtu nově vytvořených míst na americkém trhu práce (a potažmo počet lidí bez práce a ukazatel nezaměstnanosti). Ten je pak následován ukazatelem o růstu či poklesu mezd. Pro ilustraci významu amerických dat stačí připomenout období mezi lety 2010 a 2012, kdy na vrcholu evropské krize a obav o budoucnost eura v souvislosti s neutěšující situací v Řecku, Španělsku a Itálii, evropské akcie stále těsně následovaly rostoucí americké finanční trhy, které se vezly právě na vlně krátkodobých pozitivních zpráv z amerického trhu práce (a samozřejmě i fiskálních a monetárních stimulů). Naopak na počátku roku 2012, kdy byla situace v Evropě již významně stabilnější než v předchozích čtvrtletích, padaly evropské akcie v plně v souladu s negativními zprávami z amerického trhu práce a s tím souvisejícími obavami, že hospodářské oživení v USA není udržitelné.

S tím jak se dvojité dno hospodářské krize stává stále méně pravděpodobné se pozornost od ukazatele o poklesu nezaměstnanosti stále více upírá k údaji o růstu mezd, který demonstruje sílu hospodářského oživení. Všechny pozitivní zprávy z amerického trhu práce proto ústí v růst akciových trhů všude po světě, negativní pak v pravý opak.

Existuje však ještě jedno vysvětlení, proč jsou údaje z amerického trhu práce tak důležité. Tak jak krize začala v USA, byly to právě Spojené státy, které jako první začaly s fiskálními a monetárními stimuly v bezprecedentním měřítku i za použití nekonvenčních nástrojů. USA se tak staly jakousi laboratoří ekonomických pokusů v živém přenosu, kterou pečlivě sledují investoři po celém světě. Jako výsledek těchto experimentů se pak zaměřili právě na americký trh práce. Pokud se jeho stav zlepšuje, pak je to vnímáno jako úspěch americké fiskální a měnové politiky a znamení, že politici a měnové autority po celém světě by měli přijmout podobná opatření. Když se pozitivní očekávání nenaplní,  je to vnímáno jako pravý opak.

Je racionální se domnívat, že data z amerického data budou nadále důležitým signálem pro směřování akciových trhů po celém světě. S tím jak bude americká ekonomika nadále posilovat však bude význam těchto ukazatelů klesat. Do popředí se tak znovu spíše než makroekonomické ukazatele dostanou ukazatele o ocenění indexů a akciových titulů. Můžeme proto očekávat i postupný pokles korelace akciových indexů mezi sebou.

www.chbridge.cz