Jsme jací jsme

Otočte na chvíli hlavu a nahlédněte o čtyři sta let zpět do historie. Shapespeare vám předloží na dřevěném talíři s vyřezávanými ornamenty tehdejší současnost. Máte chuť ochutnat?

Na co sáhnu a týká se to politiky a s ní související situací v naší zemi, to mě pálí. A není k tomu daleko. Ráno sednu do auta a komentátor na mě vychrlí šok, že zas nachytali pár politiků "na hruškách" /myšleno z pravého zlata, případně posázené diamanty/, zastavím u trafiky a koupím noviny a pod palcovými titulky se dozvím o několika korupcích a ani nemusím číst dál, večer u televize mě to nedá, abych se nepodíval alespoň na zprávy /ČT 1, ČT 24/ a jímá mě hrůza, co se zas "vykulí" na obrazovku zítra. A tak jdu na procházku po internetu. A vida! Nějaký šikula, který brouzdal kolem Shakespeara, vylovil jeho strastiplnou báseň, kterou napsal své milé:

 Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid, jen nevidět, jak žebrá poctivec,jak dme se pýchou pouhý parazit,jak pokřiví se každá dobrá věc,jak trapně září pozlátko všech poct,jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,jak lidskou slušnost korumpuje moc,jak zchromlá vláda na nás bere bič,jak umění je pořád služkou mocných,jak blbost zpupně schopným poroučí,jak prostá pravda je všem jenom pro smích,jak zlo se dobru chechtá do očí.Znaven tím vším, už chci být, lásko, v hrobě,jen nemuset tím sbohem dát i tobě. 

A je tu odpověď. Nic není tak černé, jak se zdá. Všechno už tu bylo, dokonce před 400 lety. Nic nového v ekonomice, kultuře, vztazích. I lidé jsou stejní a stejní budou. A tak se ptám sám sebe i vás: má smysl se rozčilovat?