Neznám historii slova manželství ale vím, co si pod tím pojmem představuje většina lidí. Jiné představy mají aktivisté, bojující za změnu pojmu manželství.
Definici, že manželství je svazkem muže a ženy má zájem poměrně malá část obyvatel nahradit nějakou pochybnou definici, kde manželství je svazek muže a ženy, muže a muže a ženy a ženy. Je logické že potom rodina bude znamenat máma táta a dětí nebo máma a máma a děti nebo táta a táta a děti. Potom se zjistí, že je třeba do definic zařadit i „třetí pohlaví“ . O třetím pohlaví vím jen to, že zainteresovaní řeší problém , jak pro ně označovat WC. Chápu, že taky někteří politici se zabývají takovými problémy, místo něčeho užitečného, protože jsou za to placeni. Mám obavu, že by mohlo pár bačů požadovat manželství s jejich oblíbenou ovečkou nebo komunita chovatelů zvířat manželství s jejích mazlíčkem, Dokonce si nějaká Eliška la Brie uzavřela manželství s Eifelovou věží a občanka USA uzavřela manželství se svým pejskem. Podle některých aktivistů jsme pozadu.
V jednom článku na Seznamu nějaká aktivistka uváděla, že 60 procent lidí podporuje, aby manželství bylo pro všechny. Nevím, kde k tomu číslu přišla. Podle mého soukromého „výzkumu“- je naopak 80 procent proti. Mám taky obavu, že změny v definicích českého jazyka by mohly vyvolat iniciativy jako například snahu obyvatel Brna o uznání „hantecu“ jako úředního jazyka. Počet obyvatel Brna je větší než počet příslušných k LBGT. Mohli bychom se vrátit do 19 století a vymýšlet nové definice slov. Vztahy komunity LBGT lze řešit na základě zdravého rozumu a není nutné znásilňovat český jazyk.
