Dnes, tedy ve čtvrtek 15. října 2020, se na ParlamentníchListech objevil rozhovor s Romanem Šmuclerem, prezidentem České stomatologické komory.
Zde pan docent Šmucler v době, kdy jsou uzavřeny 1. stupně základních škol po celé republice, říká: „Bohužel mnoho lékařů, sester, ale i kuchařek a uklízeček či řidičů řeší dilema. Zůstat doma s dětmi, nebo je dát třeba k nemocné babičce?“ Jenže všechna zdravotnická zařízení, o čemž zřejmě nemá pan docent Šmucler ani potuchy, se i podle České asociace sester v minulých dnech snažila takové situaci předejít a hledala různé možnosti, jak se o děti postarat. V některých nemocnicích tak s dětmi zdravotníkům dnes vypomáhají studenti pedagogických fakult, jinde využívají školská zařízení.
Už na jaře vláda prostřednictvím ministerstva školství nařídila krajům a pražskému magistrátu zajistit spádové školy či školská zařízení pro děti ve věku od tří do deseti let, a to právě pro děti zdravotníků, pracovníků bezpečnostních sborů, obecní policie, příslušníků ozbrojených sil a zaměstnanců daného školského zařízení. Tehdy je využilo zhruba 6 000 dětí. I nyní jsou zajištěny spádové školy či školská zařízení pro děti ve věku od 3 do 10 let. Navíc školy, které mají po středečním uzavření prvních stupňů kvůli epidemii koronaviru fungovat pro děti rodičů ve zdravotnictví či v kritické infrastruktuře, mohou při volné kapacitě posloužit i dalším dětem. Hejtmani školám sice nemohou péči o jiné skupiny diktovat, na základě místní potřeby ale tyto instituce mohou po dohodě fungovat i pro další žáky.
A proč že se tolik hovoří o dětech ve věku od 3 do 10 let? Například podle časopisu Science se v případě Covid-19 ukázalo, že 71 procent infikovaných osob nenakazilo nikoho dalšího, ale necelých 8 procent zkoumaného vzorku se postaralo o dalších 60 procent nově nakažených. Na takovémto přenosu se nejčastěji podílí takzvaní superpřenašeči. A to jsou hlavně děti a mladí dospělí, kteří nákazu šíří uvnitř domácností. Přičemž Soumya Swaminathanová, zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) tento týden veřejnost varovala, že s rostoucím počtem nových případů může vzrůstat i smrtnost, tedy procento obětí z řad nakažených: „Smrtnost stoupá vždy s rostoucím počtem případů se zpožděním několika týdnů. Neměli bychom podléhat sebeuspokojení, že smrtnost klesá.“
„Lockdown celé země není řešení, to říká každá reálná autorita, leč máme ho,“ rovněž dnes prohlásil v rozhovoru Roman Šmucler. Zřejmě tedy žije zcela mimo realitu, nebo nestíhá sledovat dění v ČR. Neboť všechna ta nepříjemná nejnovější protiepidemická opatření, která byla u nás zavedena, byla vyhlášena proto, abychom se u nás vyhnuli lockdownu, který by sice prudce zpomalil šíření viru, ale zároveň by zcela zmrazil celou naši ekonomiku. Tedy jak epidemiolog pražského IKEM Petr Smejkal Českému rozhlasu sdělil, stávající opatření v boji proti koronaviru mohou epidemii zpomalit, pokud lidé budou nařízení dodržovat. Ale pokud se během dvou týdnů nezačne situace lepšit, nezbude než „uzavřít celou zemi, zastavit ekonomiku, dojde na lockdown.“
V tomto rozhovoru pak doc. Šmuclerovi redaktor připomíná, jak v posledních dnech několikrát zazněl z úst odborníků i vládních špiček názor, že by se k pandemii měli vyjadřovat pouze ti, kteří jsou „z oboru“. Přičemž se kritika týká i Romana Šmuclera, coby stomatologa. Na to mu Roman Šmucler odpovídá: „Je to absurdní nesmysl. Lékaři jsou trénovaní a zkoušení na pandemie, všichni. Pak jsou lidé jako já, kteří to mají přímo na starosti z pozice šéfa komory.“
Zřejmě proto v září, jako lékař „trénovaný a zkoušený na pandemie“, doc. MUDr. Roman Šmucler stál u zrodu petice nazvané Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize, pod kterou byl podepsán. Přičemž se Asociace děkanů lékařských fakult České republiky 6. října distancovala od této petice podepsané předními či mediálně známými lékaři, kteří však „nejsou odborníky v oblasti epidemiologie či infektologie a jako skupina nezastupují žádnou relevantní lékařskou či vědeckou organizaci“. Děkani lékařských fakult nesouhlasili s obsahem i formou této výzvy, protože neuvážené zrušení všech opatření by vedlo v konečném důsledku k nárůstu úmrtí a k destabilizaci zdravotní péče.
A proto také zřejmě 4. září, jako zastánce promořování, pan docent Šmucler v pořadu Duel Jaromíra Soukupa na TV Barrandov, kde hovořil na téma Covid-19, prohlašoval: „Já vám odpovím úplně přímočaře: podle řady studií se zdá, že když lidé prodělají to onemocnění, tak ta jejich imunita je účinnější, než z té vakcíny, to je logické.“ Tedy jako odborník na pandemie pan docent Šmucler výhodu imunity získané promořováním oproti vakcínám vyargumentoval tím, že „je to logické“, aniž by zmínil studie, ze kterých takovýto poznatek vyplývá, či snad dokonce ty, ze kterých vyplývá úplný opak. A že těch s opačnými poznatky v odborné literatuře je už pěkná řádka, jak o tom hovoří naši virologové a epidemiologové.
Ale o tom se diskutovalo už v dubnu letošního roku, kdy lékaři z Univerzity Karlovy včetně rektora Tomáše Zimy vyslali veřejnosti a vládě vzkaz nazvaný Výzva jedenácti. V reakci na tento text se na webu univerzity pak objevilo stručné oponentní prohlášení jiné skupiny vědců a lékařů. Ti upozorňovali na to, že rektor a další odborníci nemají v rukou taková vědecká fakta, aby o ně svá tvrzení mohli opřít. „Ve skutečnosti jsou odborníky v často velmi vzdálených oborech a vědí o vlastnostech koronaviru, který vyvolal pandemii covid-19, jeho šíření a jím vyvolané imunitní reakci jen to, co si můžeme zjistit i my ostatní,“ píší autoři prohlášení. „To, co předkládá skupina jedenácti kolegů, je tedy jejich spíše politický než odborný názor,“ podotýkali vědci, mezi nimiž byl například molekulární imunolog Václav Hořejší.
Následně pak v jednom z rozhovorů profesor Václav Hořejší říká: „Celá teorie promořování populace vychází z naprosto nepodložených předpokladů, že ten, kdo nemoc prodělá, bude dlouhodobě imunní. V tomto případě bohužel vůbec nevíme, jak se imunitní systém při infekci chová, jak dlouho vydrží případná imunita a jestli vůbec přítomnost protilátek znamená, že je někdo imunní. Jsou známé případy patogenů, u nichž přítomnost protilátek nejenže dostatečně nechrání proti infekci, ale v některých případech může případnou opakovanou infekci zhoršovat.“ A prorektor Karlovy univerzity, biochemik Jan Konvalinka k tomu podotkl: „Z literatury se zdá, že covid může mít velmi vážné neurologické a kardiovaskulární následky. Je to svým způsobem choroba cévního epitelu. Zatím to ještě neumíme kvantifikovat, ale zřejmě je to dost četné a může to být i u lidí s relativně mírným průběhem nemoci. A to je další argument proti promořování.“
Jinak řečeno, jak se dnes ukazuje, hladiny protilátek po infekci pandemickým virem SARS-CoV-2 klesají již za dva měsíce. Čím lehčí je průběh onemocnění, tím rychlejší ten pokles je. Přičemž se také již hovoří o možnosti reinfekcí. Ale více se o imunitě v případě koronavirů dozvíte v článku zveřejněném 3. října, nazvaném 35 let výzkumu koronavirových infekcí: S dlouhodobou imunitou nepočítejte:
https://www.osel.cz/11402-35-let-vyzkumu-koronavirovych-infekci-s-dlouhodobou-imunitou-nepocitejte.html
