Ochrana před účinky elektromagnetického smogu ?

Prof. Ing. Jiří Militký, CSc., vedoucí Katedry materiálového inženýrství z Technické univerzity v Liberci nám na jaře letošního roku ve sdělovacích prostředcích představil oblečení, které nás má díky novým technologiím chránit před elektromagnetickým smogem.       

Do textilií se inženýrům podařilo zakomponovat velmi jemná kovová vlákna, která mají průměr zhruba osm mik­ronů, takže jsou mnohem jemnější než vlákna běžně používaná v textilním prů­myslu. Čes­kým technikům se je podařilo směsovat, poté z nich vytvořit přízi a následně pak tex­tilii, ze které lze ušít oblečení. Z nového materiálu bylo v rámci projektu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v programu s názvem „Textilie se zvýšeným komfortem odolné vůči elektromagnetickému záření" vyrobeno zatím jen pár zkušebních kusů. Trička sestávají z jednolícní pleteniny z polypropylénu, který obsahuje 10 procent kovového vlákna. Při takovémto složení údajně do­sahuje „vysoké elektromagnetické stínící efektivity ve výši cca 10 dB pro frekvenční pásmo v oblasti 700 MHz–2,5 GHz, přičemž oděv z nové textilie zabrání z devadesáti procent průchodu dopadajícího neionizujícího záření na frekvencích mikrovlnné trouby, mobilního tele­fonu, navi­gačních systémů, wifi-vysílačů a podobně“. Oblečení mělo úspěch při testování, kdy je na sobě nosili zaměstnanci a studenti fakulty textilní, kteří si chválili fakt, že snižuje přilnavost elek­trostatických částic a omezuje „rány způsobené statickou elektřinou“. Na internetových strán­kách Technické univerzity v Liberci najdeme pak takovýto průvodní text :  

„Elektromagnetický smog nebo také elektromagnetické znečištění je neionizující elektromagne­tické záření, které se přirozeně v přírodě v produkované intenzitě nevyskytuje. Jde vlastně o souhrn nepříznivých účinků elektrického nebo magnetického pole nebo elektromagnetického zá­ření na živé organismy. Jak vyplývá ze zprávy Světové zdravotnické organizace, současný bouřlivý rozvoj elektroniky, zejména v oblasti mikroprocesorové a komunikační, s sebou přináší kromě pozitiv i negativní vlivy, a to především nevídaný nárůst umělých zdrojů elektromagnetic­kého pole. Podle této zprávy je každý z nás vystaven expozici elektromagnetického pole, a to jak doma, tak v zaměstnání. Zdrojem jsou například domácí elektrické přístroje jako rychlovarná konvice nebo mikrovlnná trouba či běžné telekomunikační přístroje, mobilní telefony, rádia a te­levize, píše se ve zprávě. A poukazuje se v ní také na to, že je nesporné, že tato pole mají úči­nek na člověka. O tom, jak moc je elektrosmog škodlivý lidskému zdraví, se vedou odborné dis­kuze na vědecké úrovni. Je jisté, že záření má negativní termální účinky, není ale zatím jasné, zda nemá také vliv na fyziologii živé tkáně.“ Profesor Militký k tomu dodává: „Ochrana proti elektrosmogu je přinejmenším otáz­kou prevence. Podle našeho názoru patří do této skupiny nejen děti a někteří muži, ale také tě­hotné ženy, kdy může dojít v delším časovém horizontu k chronickým potížím.“

Nutno zde podotknout, že vzniku tohoto projektu předcházel ve dnech 25.-27. října 2004 mezi­národní pracovní seminář na téma Elektromagnetická hypersenzitivita (EHS), který uspořádala v Praze Světová zdravotnická organizace (WHO) spolu s Ministerstvem zdravotnictví České re­publiky jako odezvu diskusí na zasedání WHO v Ženevě, kde se projevovaly protichůdné názory na to, zda přecitlivělost k slabému elektromagnetickému poli sama o sobě vůbec existuje. Pra­cov­níci Hygienické stanice hl. m. Prahy z Národní referenční laboratoře pro elektromagnetická pole a záření připravili přehled a kritický rozbor hlavních publikací na téma EHS, který byl předem poskyt­nut pracovníkům WHO a českým účastníkům zasedání. Kromě jednoznačného konstato­vání, že ne­existuje důkaz o příčinné souvislosti mezi syndromem EHS a expozicí elektromagne­tickému poli, obsahoval jejich rozbor (na rozdíl od textu WHO) i návrh na vysvětlení jevu: jde o psycho­somatický syndrom, který se vyvine u osob citlivých nikoli k expozici elektromagnetic­kému poli, nýbrž ke zprávám o zhoubném působení těchto polí na člověka.

V závěru pracovního semináře bylo pak rozhodnuto, že pro posuzované onemocnění se nebude nadále používat označení Elektromagnetická hypersenzitivita (EHS), ale jako vhodný byl pro tyto obtíže přijat termín Idiopatic Environmental Intolerance (zkratkou IEI), tedy „idiopatická nesná­šenlivost k prostředí“, přičemž pod pojmem „idiopatický“ se obecně rozumí „bez jakýchkoliv zná­mých příčin“. Podle pracovníků Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jako příspěvkové organi­zace Ministerstva zdravotnictví České republiky souhlasilo psychosomatické vysvětlení syn­dromu EHS se všemi zjištěnými fakty o průběhu onemocnění a o okolnostech, za kterých si po­stižené osoby vytvořily představu, že jejich potíže souvisejí s elektromagnetickým polem.

Docent RNDr. Luděk Pekárek, Dr.Sc., tehdejší vedoucí Národní referenční laboratoře pro elek­tromagnetická pole a záření, pak komentoval závěr pražského semináře těmito slovy: „Všeo­becné přijetí psychosomatické interpretace jevu označovaného dříve jako EHS a ukončení vý­zkumu EHS tím, že se jev prohlásí za psychosomatický syndrom, který nesouvisí s expozicí elektromagnetickému poli, je otázkou několika dalších let. Pro veřejné zdraví je ovšem pocho­pení psychosomatické příčiny onemocnění velmi důležité. Po dostatečně širokém a účinném zveřejnění skutečné příčiny zdravotních potíží označovaných jako EHS se jistě radikálně sníží obavy o zdraví z expozice velmi slabým elektromagnetickým polím. V konečném důsledku se zlepší i zdravotní stav obyvatelstva, zhoršovaný nyní v řadě států Evropy obavami z elektro­magnetic­kých polí přecházejícími místy až k hysterii. Správná diagnóza umožňuje, jak známo, cílené lé­čení, které v tomto případě patří spíše psychologovi, někdy i psychiatrovi.“

RNDr. Luděk Pekárek je autorem několika textů pojednávajících vliv elektromagnetic­kých polí o nízkých intenzitách na biologické procesy, jako např. textu Zdraví a mobilní telefony, který SZÚ zveřejnil v roce 2007 na svých internetových stránkách. Spolu s ing. Pavlem Štístkem a ing. Lukášem Jelínkem je také L. Pekárek autorem brožury Neionizující záření – expozice a zdra­votní rizika, vydané Státním zdravotním ústavem v roce 2006. Na základě jeho textů pak dospěli někteří publicisté či tzv. popularizátoři vědy k zevšeobecňujícímu závěru, že antropogenní elek­tromagnetická pole o níz­kých intenzitách nemají žádný vliv na biologické procesy. 

Jenže nové objevy a poznatky, jak už to tak ve vědě bývá, nasvědčují opaku. Ale o tom více v příštím článku, ve kterém se seznámíme se zásadním objevem, jenž se váže k problematice elektromagnetického smogu.  

Textilie chránící před elektrosmogem :

http://tuni.tul.cz/rubriky/univerzita/id:65519/nase-univerzita-vyvinula-textilie-chranici-pred-elektrosmogem

 Slipy chránící před radiací z mobilů:

http://mobil.idnes.cz/koupite-si-slipy-chranici-pred-radiaci-z-mobilu-frm-/mob_tech.aspx?c=A070520_201505_mob_tech_hro

 Pokračování dnešního článku :

 http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/414379/Necekany-objev.html