Jasnovidnost a zážitky stavů blízké smrti (I)
Jde o projev přirozené lidské schopnosti, fenomén známý jako "clairvoyance" (někdy též kryptesthesie) či „telegnoze“ ve významu "jasnozřivost, jasnovidnost", či spíše "aktuální telegnoze objektů a událostí" (dle správnější definice prof. Rudolfa Kohoutka z internetového Slovníku cizích slov), projevující se znalostmi informací, jež nebyly získány běžnými, obecně známými cestami vnímání či komunikace, ani pouhým uvažováním. Sám termín „clairvoyance“ s francouzskými etymologickými kořeny není žádnou horkou novinkou, v evropské (tehdejší vědecké) literatuře se objevil už v prvé půli 19. století (clair = jasný, voyant = vidět).
Za vůbec první zmínku tohoto fenoménu akademiky lze považovat zprávu o experimentech zabývajících se hypnózou (tehdy ještě spojovanou s živočišným magnetizmem), podávanou výborem lékařské sekce francouzské Královské Akademie věd v roce 1831. Zde se hovoří o dvou somnambulech, popisujících se zavřenýma očima různé vzdálené děje a objekty, přičemž “tento jev se konal i v případě, že víčka jejich byla pevně prsty uzavřena“. V roce 1837 dokonce francouzská Akademie věd (Académie des sciences) vypisuje odměnu ve výši 3 000 franků za nezpochybnitelnou demonstraci fenoménu clairvoyance. Jedním z uchazečů o tento obnos byla 12letá dcera Dr. Pigairea, lékaře spolupracujícího s matematikem, fyzikem a astronomem Françoisem Jeanem Dominiquem Aragem (1786–1853), zastávajícím funkci tajemníka Académie des sciences. V rozhodující seanci (tehdejším kontrolním experimentu) však ustavená porota zachránila akademii od vyplacení sumy prohlášením, že podle slovutných lékařů „nelze normální vidění vyloučiti“, i když byla dívčina oční víčka experimentátory uzavřena a pokryta vatou, přes kterou pak byla přetažena prokazatelně neprůhledná maska.
Ve skutečnosti se s prvními zdokumentovanými projevy fenoménu clairvoyance vědecký svět seznámil už prostřednictvím švédského přírodovědce Emanuela Swedenborga (1688–1772), jenž si v mládí vyvinul svůj vlastní přístup k intenzivnímu soustředění a meditaci, hraničících s transem, ke kterému se on později ve svých textech hlásí. Jeho stavy změněného vědomí byly spojeny především se soustředěním a úzkým zaměřením pozornosti, přičemž se během těchto stavů zpomalilo jeho dýchání. Swedenborg podrobně popisoval i některé události, od nichž byl vzdálen stovky kilometrů (např. požár ve Stockholmu), na což upozorňoval jeden z našich předních psychologů Vilém Foerster ve své publikaci Okultní úkazy a jejich psychologický výklad, později pak i Vladimír Vondráček v publikaci Fantastické a magické z hlediska psychiatrie.
Roku 1784 markýz de Puységur (1751–1825), coby Mesmerův žák, na svém statku v Champagni se cvičící v "magnetizování" sedláků, objevuje hypnózou vyvolaný stav somnambulismu. Podle tehdejších Puységurových zpráv se u osob v takovémto transu projevovala jasnovidnost a některé z nich údajně byly schopny „nahlédnout do vzdálených míst“ či nalézat skryté předměty. Puységurem popisované jasnovidné schopnosti na bázi somnambulismu se setkaly s mimořádným ohlasem veřejnosti a po celé Francii se na konci 18. století vyrojily "magnetické kroužky", tak jako se Amerikou o necelých sto let později lavinovitě šířily kroužky a spolky spiritistické. Podobně se o fenomén clairvoyance zajímal i James Braid (1795–1860), který do vědy zavedl pojem "hypnóza". Nesmíme zde ovšem zapomínat ani na chirurga Jamese Esdaileho (1808–1859), který je uznávaným průkopníkem hypnoticky navozené anestézie při operacích, publikujícího poznatky o fenoménu clairvoyance v časopisech i ve svých knihách, podobně jako známý fyziolog John Elliotson (1791–1868). Se zdokumentovanými projevy jasnovidnosti v 19. století seznámil vědeckou obec i La Roy Sunderland (1804–1885), jehož publikace se zabývaly hypnózou a projevy transem ovlivněných schopností pokusných osob. A není bez zajímavosti, že se problematikou projevů somnambulismu zabýval i francouzský fyzik a matematik Pierre Simon de Laplace (1749-1827), známý dnes především pro jeho základy teorie pravděpodobnosti, jenž tehdy k neobjasněným jevům podotkl: „My jsme daleci toho, znáti všechny činitele přírody a jejich způsoby činnosti, takže by bylo málo filosofickým popírati výjevy pouze proto, že jsou za nynějšího stavu našich vědomostí nevysvětlitelny.“
Jinak řečeno, od konce 18. do prvních desetiletí 20. století se hypnologové setkávali u osob uvedených do hypnotického transu s projevy fenoménu zvaného clairvoyance (jasnozření, jasnovidnost, telegnoze) a informovali o tom ve svých článcích či knihách. Ve druhé půli 20. století, kdy se fenoménem clairvoyance již zabývá parapsychologie (později též psychotronika) se tento fenomén z vědecké literatury vytrácí a v odborných textech, zabývajících se problematikou hypnózy, jej prakticky nenajdeme. Od konce 70. let minulého století se s ním však znovu setkáváme při stavech změněného vědomí v tanatologii (thanatologii), tedy v novém vědním interdisciplinárním oboru, který se zabývá studiem smrti a umírání. U nás již v prvé polovině 20. století byli hlavními protagonisty biologicky koncipované tanatologie profesoři Úlehla a Herčík. Základní teze moderní tanatologie pak počátkem šedesátých let formulovala doktorka Elizabeth Kübler-Rossová. Název tanatologie je odvozen od Thanata (latinsky Mors), tedy jména řeckého boha věčného spánku a smrti samé.
Moderní tanatologické poznatky se zdají nasvědčovat tomu, že se telegnoze (clairvoyance) pojí též k zážitkům blízké smrti, označovaným zkratkou NDE (near death experience), při kterých dochází k údajnému vymístění vědomí z těla, zvanému OOBE (out of body experience). Psycholog Kenneth Ring jako první prokázal, že vznik a průběh těchto zážitků u jednotlivých osob neovlivňují demografické rozdíly, tedy věk, pohlaví, vzdělání, nebo sociálně ekonomické postavení. OOBE prožívá téměř celá jedna třetina lidí při různých formách život ohrožujících situací jakými jsou dopravní nehody, tonutí ve vodě, infarkty, nebo komplikované operační stavy. A tak mne upoutalo několik internetových zmínek o tom, že se fenoménem clairvoyance spojeným s OOBE v současné době zabývá vědecko-výzkumný pracovník, licencovaný psycholog a hypnoterapeut Joe H. Slate, Ph.D., který je členem Americké psychologické asociace a emeritním profesorem Athens State University v Alabamě.
Doktor J. H. Slate je autorem publikace Exteriorizace a duchovní růst, v originále Astral Projection and Psychic Empowerment (Techniques for Mastering the Out-of-Body Experience). Internetové anotace se vesměs shodují v tom, že jde o výzkumnou práci, vzniklou na jedné z amerických univerzit, obsahující „popisy technik vycházení z těla. Zážitek opuštění vlastního těla je jednou z možností, jak se vlastní zkušeností přesvědčit, že člověk není pouhé tělo, ale že jeho podstatnou součást tvoří duch. Můžete se například naučit vyjít z těla, prohlédnout si určité místo a po návratu do těla se na toto místo podívat znovu (tentokrát v těle) a přesvědčit se, že to, co jste si předtím vybavovali, nejsou halucinace nebo něco podobného.“ A tak jsem si jeden výtisk výše jmenované publikace, když jsem ji objevil v renomovaném knihkupectví Academia, nakonec zakoupil (nakladatelství Stratos, rok vydání 2003, ISBN 8085962187).
S údajným „vymístěním vědomí z těla“ se lékaři setkávají u celé řady pacientů prožívajících stav blízké smrti. U nás se zážitky stavů blízké smrti, známými též jako Lazarův syndrom, zabýval například doc. MUDr. Miloš Vojtěchovský, CSc. v průběhu 80. a 90. let. S prožitky označovanými za vymístění vědomí z těla se však při studiu stavů změněného vědomí setkával i prof. MUDr. Stanislav Grof, Ph.D., původem český psychiatr, který působil do roku 1967 v pražském Výzkumném ústavu psychiatrickém. Poté emigroval do USA, kde na svou původní práci s psychedelickými látkami navázal v Marylandském středisku psychiatrického výzkumu (Maryland Psychiatric Research Center) v Baltimore. Tam také zavedl do psychiatrie pojem “holotropic“, česky „holotropní“, pod kterým se rozumí „zcelující“ či „směřující k celistvosti“ (holos = celek, trepein = obracet se, směřovat). Mimo to je považován za jednoho ze zakladatelů transpersonální psychologie, zaměřené do oblastí dosud málo probádané lidské spirituality. Transpersonální psychologie se zabývá jevy, které vystupují mimo rámec empiricky pojaté osobnosti a empiricky pojatého času a prostoru. Za předchůdce transpersonální psychologie je považován švýcarský psycholog a psychiatr Carl Gustav Jung (1875–1961).
Zpočátku zůstávaly první zprávy o prožitcích „mimo tělo“ (označované též za „autoskopii“, tedy pohled sama na sebe zvnějšku) bez povšimnutí drtivé většiny renomovaných psychiatrů a psychologů, ať už vyšly ve formě knih pro širokou veřejnost (Jesse Wiesse: The Vestibule, Jean-Baptiste Delacour: Glimpses of the Beyond), nebo prvních vědeckých výzkumů, jako byla studie pozorování umírajících, organizovaná Carlisem Osisem v roce 1969. Pozornost psychiatrů a psychologů upoutaly až studie zážitků blízkých smrti i u nás známých autorů jakými jsou Raymond Moody (Life After Life, 1975), Kenneth Ring (Life at Death and Heading Toward Omega, 1982, 1985), Michael Sabom (Recollections of Death, 1982), Bruce Greyson a Charles Flynn (The Near Death Experience, 1984), které ukázaly, že zážitky OOBE spojované s ohrožením života se velmi podobají popisům zkušeností, uváděných subjekty psychedelických sezení a moderní zážitkové psychoterapie. Zkušenost s OOBE (out of body experience), jako fascinující aspekt NDE (near death experience), bývá většinou zahraničních autorů označována za vystoupení vědomí z těla, aniž by přitom docházelo ke ztrátě schopnosti přesného, smyslového vnímání.
Ve své studii, financované USAF (United States Air Force), doktor James Whinnery poukázal na některé příznaky OOBE (out of body experience, tedy vymístění vědomí z těla ), vyskytující se u pilotů vojenských nadzvukových letadel při tzv. akceleračním stresu, zapříčiněném velkým přetížením. Přesněji řečeno, MUDr. James E. Whinnery, Ph.D. se v průběhu 80. a 90. let zabýval gravitací vyvolanou ztrátou vědomí (G-LOC), kdy akcelerační stres snižuje průtok krve mozkem a to ve svých důsledcích u pilotů vede ke ztrátě vědomí. K akceleračnímu stresu nedochází jen při vzdušném manévrování ve stíhačkách, ale i ve výcvikových střediscích na centrifugách. Ztrátu vědomí z přetížení provází řada příznaků, které jsou velmi podobné či shodné s příznaky popisovanými u NDE (near death experience), avšak v kontextu s OOBE se zdají být zajímavé především popisy pocitu opuštění vlastního těla, vidění sebe sama (autoskopie), či vznášení se v prostoru.
Tanatologické studie opravdu opakovaně potvrdily, že lidé nacházející se ve stavech změněného vědomí při ohrožení života, nebo dokonce jedinci klinicky mrtví, mohou zažít OOBE (vymístění vědomí z těla), během něhož pozorují svá těla a záchranný zákrok jakoby shora, nebo ze vzdálené pozice, přičemž se některé současné tanatologické výzkumy soustřeďují i na potvrzení předběžných pozorování těchto zážitků u osob s vrozenou slepotou. Ovšem OOBE se neodehrávají jen v kontextu ohrožení života, nebo klinické smrti (pod kterou se rozumí vymizení základních životních funkcí, které lze včasným zásahem obnovit a člověka znovuoživit či reanimovat). Mohou se totiž odehrát i v rámci sezení zážitkové psychoterapie a při různých technikách dechových cvičení (např. při S. Grofem koncipovaném holotropním dýchání), v kontextu zážitků vyvolaných požitím psychotropních látek zvaných psychedelika, ale i spontánně, přičemž mohou pak představovat v životě jedince izolované epizody, nebo se mohou pravidelně vracet jako součást krizí, případně tzv. psychických otevření.
Nutno zde podotknout, že výše jmenovaný prof. Grof je jedním ze zastánců parapsychologické hypotézy, podle které při zážitku OOBE vystoupí člověk ze svého fyzického těla a jeho vědomí překračuje omezení času a prostoru, aby pak mohlo svobodně cestovat například do jiných pater a místností v inkriminované budově. K tomu Stanislav Grof podotýká, že "naše schopnost opustit své fyzické tělo a cestovat na jiná místa byla prokázána v kontrolovaných laboratorních experimentech vědci s dobrými akademickými znalosti. Mezi ně patří Charles Tart na University of California v Davisu, Russell Targ a Harold Puthoff na Stanford Reesearch Institute.“
Pokud však budeme akceptovat poznatky z těchto studií, musíme také akceptovat nejčastější poznámku badatelů, že totiž vědomí „neztrácí schopnost přesného smyslového vnímání“. Pak se zde ovšem nejedná o žádné parapsychology propagované „mimosmyslové vnímání“ (extrasensory perception, zkratkou ESP), ale prostě a jednoduše o dosud neobjasněné funkce lidských smyslů, jimiž se zabývá několik současných vědních disciplín. A jestliže nás mohou naše smysly (dosud exaktně neinterpretovaným) způsobem v extrémních případech opravdu informovat o tom, co se odehrává za zdí ve vedlejší místnosti, neznamená to ještě, že nějaký „duch“ při tom vystupuje z našeho fyzického těla. Zde můžeme hovořit pouze o poznání (a tedy i vnímání) na dálku, tudíž o telegnozi či fenoménu clairvoyance, o kterém v 19. a 20. století akademickou obec i širokou veřejnost informovala celá řada hypnologů, aniž by spojovala telegnozi s vystupováním duchů či duší z fyzických těl. Což nečil nakonec ani prvorepublikový autor nejprodávanějších knih pojednávajících o jasnovidnosti v hypnóze, u nás dobře známý soukromý badatel a hypnotizér Břetislav Kafka.
Zítra pokračování - vymístění vědomí z těla
Život po smrti může existovat. Alespoň po jistou dobu, tvrdí studie:
http://xman.idnes.cz/zivot-po-smrti-01m-/xman-styl.aspx?c=A141022_091619_xman-styl_fro
Karel Wágner
Budeme legalizovat marihuanu?
Užívání drog je dlouhodobý celospolečenský problém, který se už po celá desetiletí jeví být neřešitelný. Neboť návykové látky se staly součástí života společnosti a bylo by těžké je zcela vymýtit.
Karel Wágner
Drogy ve vyloučených lokalitách
Nejvíce vyloučených lokalit se u nás nachází v severních Čechách, kde se z hlediska drogové závislosti situace v posledních letech nemění.
Karel Wágner
Kolik máme ombudsmanů ?
Tisková zpráva, zveřejněná 4. září 2023 na webu Ombudsman, pojednává o diskriminaci romských dětí v našich školách.
Karel Wágner
Potřebné mise romských vzdělanců
V některých lokalitách přibývá romských rodičů, co neposílají děti do škol. A vysvětlují to tím, že nemají na svačiny.
Karel Wágner
Několik vět k integraci Romů
V roce 2014 Česká televize natočila osmidílnou reality show „Třída 8. A“ v problémové třídě s převahou romských žáků, kam přicházejí noví učitelé s ambicemi i předpoklady zdejší situaci změnit.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj