Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kolik máme ombudsmanů ?

Tisková zpráva, zveřejněná 4. září 2023 na webu Ombudsman, pojednává o diskriminaci romských dětí v našich školách.   

Hned v samotném nadpisu nás informuje o tom, že „Podle pravidel pro žáky s lehkým mentálním postižením se pořád učí více romských dětí, než by odpovídalo zastoupení Romů mezi všemi školáky“. Neboť stejně jako v předchozích letech měla data Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ukázat i v uplynulém školním roce, že romští žáci z psychologických poraden odcházejí s diagnózou lehkého mentálního postižení zhruba desetkrát častěji než jejich neromští spolužáci. Podle dat MŠMT totiž základní školy navštěvuje průměrně 3,5 % romských dětí, přitom však mezi žáky vzdělávanými podle pravidel se sníženými nároky, určených pro děti s lehkým mentálním postižením, je  více než čtvrtina (26,2 %) Romů. A takovýto nepoměr údajně vzbuzuje otázku „zda je u nás zajištěno rovné zacházení s Romy v jejich přístupu ke vzdělávání a jeho poskytování“. Tuto zprávu ten samý den zveřejnil zpravodajský server Romea.cz.

Ovšem zajímavá je zde pro romské etnikum málo lichotivá pasáž zprávy, která hovoří o dokončení rozsáhlého výzkumu, jehož autoři v sociálně vyloučených lokalitách zjišťovali i hlavní důvody neúčasti romských dětí na předškolním vzdělávání, které u dětí s podezřením na lehké mentální postižení sehrává důležitou roli: „Protože samotní rodiče mateřské školy nenavštěvovali, nemají představu, jak školky běžně fungují, a proto do nich děti často ani neposílají. Někteří rodiče zase například nevědí, že do mateřských škol mohou chodit i děti nezaměstnaných rodičů.“ Což ovšem není omluva, nýbrž výmluva. Přesněji řečeno, dnes musí pětileté děti povinně chodit do školky, přesto některá města evidují stovky předškoláků, kteří se nezapsali. A pokud „rozsáhlý výzkum“ odhalil ve spádových mateřských školách nezapsané romské předškoláky, chybí tu zásadní informace, že nepřihlášení dítěte do povinného předškolního vzdělávání je považováno za přestupek, pod kterým se rozumí společensky škodlivý protiprávní čin.

Nakonec i v Návrhu nelegislativních opatření pro oblast předškolního vzdělávání z roku 2021, který vypracoval Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, stojí černé na bílém, že represivní opatření v tomto směru u nás jsou již nastavena: „Dle  školského  zákona  by  ředitel  spádové  mateřské  školy  při nezapsání  dítěte  nebo  zanedbávání  péče  o  docházku  měl  učinit  oznámení  o  podezření  ze  spáchání přestupku příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Navíc již dnes rodiče, pokud dostali sankci dle přestupkového zákona, ztrácejí nárok na část rodičovského příspěvku a na pomoc v hmotné  nouzi“. Ovšem v případě tohoto postihu v celé zprávě ombudsmana, ani ve výsledcích „rozsáhlého výzkumu“, nenajdeme žádná data. Tedy se nikde nedozvíme, kolik že ředitelů mateřských škol tu postupovalo dle školského zákona a kolik že rodičů bylo takto úřadem obce sankcionováno. 

Je pravda, že v tomto směru mezi romskými rodinami existují rozdíly, které jsou způsobeny mírou jejich skutečné integrace. Ve vyloučených lokalitách se zpravidla jedná o rodinné prostředí ohrožené sociálně patologickými jevy, méně podnětné pro rozvoj kognitivního a morálního potenciálu dětí. Také vztah rodiny k institucionálnímu vzdělávání je tu zpravidla vlažný až negativní, rodina pak dítě nepodporuje, není schopna či nechce jej podporovat ve školních aktivitách a přípravě na školu. Výchova, které se romským dětem v těchto rodinách dostává, se tak na počátku jejich povinné školní docházky mění v hendikep.

Tisková zpráva z webů Ombudsman a Romea.cz, zveřejněná 4. září 2023, hovoří také o tom, jak veřejný ochránce práv už vloni měl upozorňovat, že „v pedagogicko-psychologických poradnách kvůli zastaralé diagnostice často nemusí rozpoznat u dětí rozdíl mezi lehkým mentálním postižením a sociálním znevýhodněním. Projevy komplikovaného sociálního zázemí romských dětí tak mohou psycholo­gové a speciální pedagogové mylně interpretovat jako mentální postižení. To má zásadní vliv nejen na vzdělávání těchto dětí, ale především na jejich budoucí pracovní uplatnění a další ži­vot.  Situaci by mohlo podle ombudsmana zlepšit využívání vhodnějších diagnostických nástrojů, které dokáží možné sociální znevýhodnění lépe odhalit.

Jenže v tomto textu si kdosi plete jablka s hruškami, když hovoří o tom, že psychologové a speciální pedagogové by měli odhalovat „možné sociální znevýhodnění“, namísto toho, aby u romských dětí „mylně diagnostikovali mentální postižení“, které se projevuje sníženou úrovní kognitivních procesů, odlišným vývojem některých psychických funkcí a nižší sociální adaptabilitou. Kdy individuální modifikace příznaků závisí na hloubce a rozsahu mentálního postižení, na míře postižení jednotlivých funkcí a na úrovni psychického vývoje. Přičemž se pak v odborné literatuře hovoří o plnění povinné školní docházky u dětí s lehkou mentální retardací (LMR). 

Je třeba si uvědomit, že mentální postižení se projevuje obtížemi v učení a běžných denních aktivitách, což je výsledkem omezení pojmové, praktické a sociální inteligence. Tato omezení intelektu jsou sice shledávána v testech inteligence, nicméně intelekt samotný je nedostatečným podkladem pro stanovení míry postižení, tedy se také posuzuje, nakolik omezení intelektu provází snížené či omezené adaptační schopnosti, vyskytující se v kontextu společenského prostředí. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) i Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (verze DSM-V) jsou mentální postižení pak dělena do skupin dle jejich hloubky, kdy diagnóza by měla odpovídat současnému stavu duševních funkcí:     

Lehká mentální retardace – IQ se pohybuje přibližně mezi 50 až 69 a stav vede k obtížím při školní výuce.

Střední mentální retardace – IQ dosahuje hodnot 35 až 49, kdy výsledkem je zřetelné vývojové opoždění v dětství‚ avšak mnozí jedinci se dokáží vyvinout k určité hranici nezávislosti a soběstačnosti‚ dosáhnou přiměřené komunikace a školních dovedností.

Těžká mentální retardace – IQ se pohybuje v pásmu 20 až 34 a stav už vyžaduje trvalou potřebu podpory.

Hluboká mentální retardace – IQ dosahuje nejvýše 20, kdy stav způsobuje nesamostatnost a potřebu pomoci při komunikaci a hygienické péči.

I když se v případě lehké mentální retardace (LMR) hovoří o statisticky významně vyšším výskytu u socio-ekonomicky znevýhodněných skupin, v 70 % případů její příčina dle našich odborníků není známa. Přičemž množství příčin způsobujících mentální retardaci (MR) svědčí o komplexnosti lidské inteligence, jejíž vývoj tak lze poměrně snadno poškodit geneticky i negeneticky.  A zde bude třeba hledat odpověď na otázku, proč romští žáci z psychologických poraden odcházejí s diagnózou lehkého mentálního postižení zhruba desetkrát častěji než jejich neromští spolužáci. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10 – 2022) představuje mentální retardace stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje‚ který je charakterizován zvláště porušením dovedností‚ projevujícím se během vývojového období a do jisté míry postihujícím zpravidla všechny složky inteligence (poznávací‚ řečové‚ motorické a sociální schopnosti). Stupeň mentální retardace se pak měří standardizovanými testy, kdy vyšetření provádí proškolený psycholog, atestovaný klinický psycholog pracující ve zdravotnictví, nebo poradenský psycholog působící ve školském poradenském zařízení či jiném odborném zařízení pro děti. Kdy k žádné diskriminaci Romů u nás nedochází. 

A jak uvádí školský zákon 561/2004 Sb. v § 16, pro žáky s mentálním postižením (ale i dalšími typy postižení) je možné v běžných školách zřizovat třídy, oddělení a studijní skupiny. Ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9 zákona pro žáky s mentálním postižením se nemohou vzdělávat žáci bez mentálního postižení (co nepotřebují poskytnutí podpůrných opatření). Přičemž podmínkou pro zařazení do takové třídy je písemná žádost zákonného zástupce žáka a doporučení školského poradenského zařízení. Tedy ve třídách pro žáky s mentálním postižením nemůžou být zařazeny romské děti proti vůli jejich rodičů a do této třídy nemohou být zařazeny děti bez mentálního postižení, kterých je škola plná. Jinak řečeno, v žádném případě zde nejde o segregaci ani diskriminaci romských dětí, jak se nám mnohdy neziskové organizace a někteří představitelé romské menšiny snaží namlouvat.

Ale vraťme se k Tiskové zprávě z webu Ombudsman, která našeho současného ochránce práv v případě diagnózy mentálního postižení romských dětí zcela nepochopitelně staví do role poradenského psychologa. Neboť JUDr. Stanislav Křeček vystudoval průmyslovou školu geologickou a výtvarnou školu. Pracoval jako výtvarník, geolog, i jako horník. Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy se stal soudním čekatelem u Městského soudu v Praze, avšak v 70. letech byl nucen z politických důvodů justici opustit. Od roku 1990 se věnoval advokacii. Od roku 1998 do roku 2013 byl poslancem za ČSSD v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby pak v dubnu 2013 byl zvolen zástupcem veřejného ochránce práv, kdy se v souladu se zákonem poslaneckého mandátu vzdal. Funkci zástupce veřejného ochránce práv (přičemž se mnohdy rozcházel s názory tehdejší ombudsmanky Anny Šabatové) vykonával od dubna 2013 do prosince 2019. Veřejným ochráncem práv, k velké nelibosti řady neziskovek a tzv. lidskoprávních organizací, byl zvolen v únoru 2020.

Ostatně není to tak dlouho, co Linda Sokačová, ředitelka české odbočky Amnesty International, veřejného ochránce práv Stanislava Křečka v ČRo Plus obvinila, že neplní své povinnosti, přičemž také prohlásila, že je „dost skandální, když ombudsman, ochránce práv, odmítá bránit práva některých skupin obyvatel. Konkrétně Romů.“ Na její slova Stanislav Křeček pak na facebookovém profilu reagoval takto: „Paní ředitelka významně ohrožuje tímto zcela nekvalifikovaným výrokem zbytky pověsti, které se snad u nás Amnesty Internatinal ještě těší, ale bezpochyby i pověst svoji.“ Neboť podle jeho mínění dala zřetelně najevo, že netuší jaké je „postavení veřejného ochránce práv podle platných zákonů a stejně tak netuší, jaká jsou ústavní práva občanů České republiky. Podle naší ústavy jsou si všichni občané rovni, všichni mají stejná práva, a proto nic takového, jako jsou nějaká zvláštní nebo odlišná práva Romů, která by měl někdo chránit, neexistují. V právech jsou si Romové i Neromové rovni,“ zdůraznil.

Jestliže tisková zpráva, zveřejněná 4. září 2023 na webech Ombudsman a Romea.cz, naznačuje možnost diskriminace či segregace romských dětí v našich školách, je potom s podivem, že několik dnů před tím, konkrétně 16. srpna v Právu a následně 18. srpna na stránkách Neviditelného psa, vyšel před usedáním dětí do škamen článek Stanislava Křečka, pojednávající o segregaci romských dětí. Kdy hovořil o tom, že termín segregace používáme „sebemrskačsky, sebeobviňovatelně, v čemž nás stále utvrzují mnohé nevládní organizace, ale i někteří představitelé Romů. Problém je přece v něčem úplně jiném. V existenci sociálně znevýhodněného prostředí, ve kterém děti u nás někde vyrůstají. A pokud si nepřiznáme pravdu o příčinách této skutečnosti, nějaké zásadní nápravy věci nebude dosaženo. Ale bez samotných Romů, kteří toto učiní, to nepůjde. Stav je ovšem takový, že romská inteligence ani střední třída nemají o řešení zájem, neboť vše pokryly termínem „segregace“ a „diskriminace“, což se jich netýká a sami mají svých starostí dost.“

Zdá se tak být málo pravděpodobné, že by ombudsman Stanislav Křeček opravdu pochyboval o tom, že je u nás zajištěno rovné zacházení s Romy v jejich přístupu ke vzdělávání. Ostatně v celé výše zmíněné Tiskové zprávě z webů Ombudsman a Romea.cz nenajdeme přímou řeč veřejného ochránce práv, tedy přesnou citaci výroků JUDr. Křečka, ba pod zprávou není ombudsman ani podepsán. Tedy evidentně zprávu ze 4. září 2023 nevydal sám ombudsman, nýbrž jeho kancelář, kdy se její autoři skrývají v anonymitě. Kdy také mnohému čtenáři této zprávy vytane na mysli ta legendární hláška s deštěm z filmu Avatar.

Co říci závěrem. Snad že namísto otázek ohledně rovného zacházení v přístupu ke vzdělávání se naskýtá zde úplně jiná otázka: Kolikpak máme u nás ombudsmanů, veřejnost informujících o ochraně práv?   

                                                            

? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?   

Autor: Karel Wágner | čtvrtek 14.9.2023 9:09 | karma článku: 21,79 | přečteno: 562x
  • Další články autora

Karel Wágner

Nejen vřesové pivo

Začneme třeba tím, že je vřes národní květinou Norska a je považován za jeden ze symbolů Skotska.

11.7.2024 v 9:09 | Karma: 6,95 | Přečteno: 134x | Diskuse | Společnost

Karel Wágner

Místo psychofarmak lžička medu ?

Psychoaktivní rostliny se v řadě zemí těší značné oblibě pro své účinky na psychiku a smyslové vnímání.

4.7.2024 v 9:09 | Karma: 10,65 | Přečteno: 312x | Diskuse | Společnost

Karel Wágner

Zázračné ovoce ?

Na jihu Floridy se pro komerční pěstitele a zájemce o zahradničení stává hitem ovoce zvané Miracle Fruit.

28.6.2024 v 9:09 | Karma: 17,71 | Přečteno: 382x | Diskuse | Společnost

Karel Wágner

Memento mori z pralesa

Je tomu už téměř 20 let, co byl uveden do kin film Apocalypto, zobrazující jedno z dávných mayských měst.

21.6.2024 v 9:09 | Karma: 15,72 | Přečteno: 321x | Diskuse | Společnost

Karel Wágner

Šokující palivo budoucnosti

Po každém smažení řízků nám zůstane na pánvi olej, co by se správně neměl vylévat do záchodové mísy.

5.6.2024 v 9:09 | Karma: 14,00 | Přečteno: 347x | Diskuse | Společnost
  • Nejčtenější

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová...

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Vraťte se domů! Barceloňané stříkali vodu na turisty, ti opouštěli restaurace

8. července 2024  9:51

Zatímco turisté obědvali nebo se jinak občerstvovali v centru Barcelony, téměř tři tisíce místních...

Biden se znovu ostudně přeřekl. Prezident Putin, představil Zelenského

12. července 2024  6:35,  aktualizováno  11:22

Joe Bidenovi se opět nepodařilo přesvědčit veřejnost, že je duševně schopen vykonávat funkci...

Akvapark jako volební kampaň. Radnice stavějí bazény, ačkoliv na nich prodělají

15. července 2024

Premium Navzdory nedostatku peněz mají města velké investiční plány – alespoň co se týče zábavy a vyžití...

ANALÝZA: USA si koledovaly dlouho. A co bude dál? Atentát Trumpa nakopne

15. července 2024

Premium O to, že Donald Trump se stane cílem atentátu, si Amerika koledovala dlouho. Unikl o necelé dva...

Velká výměna elektroměrů. Dotkne se milionů lidí, umožní sdílení elektřiny

15. července 2024

Bezmála 1,5 milionu domácností v Česku čeká výměna elektroměrů. Nyní v červenci započala tříletá...

Střelec na Trumpa jednal sám, FBI hledá motiv. Zabil hasiče, zbraň koupil otec

14. července 2024  15:36,  aktualizováno  22:37

Atentátník na exprezidenta Donalda Trumpa jednal sám, uvedli vyšetřovatelé z FBI. Stále neznají...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 396
  • Celková karma 13,31
  • Průměrná čtenost 2376x
příležitostný publicista