Budeme legalizovat marihuanu?

Užívání drog je dlouhodobý celospolečenský problém, který se už po celá desetiletí jeví být neřešitelný. Neboť návykové látky se staly součástí života společnosti a bylo by těžké je zcela vymýtit.   

Drogy u lidí, kteří je užívají, ovlivňují jejich chování a jednání. Pod vlivem těchto látek je pak mnohdy páchána řada trestných činů s menší či větší mírou závažnosti pro daného jedince, jeho okolí i celou společnost. Policie České republiky sice hovoří o tom, že se kriminalisté zaměřují na odhalování varen pervitinu, distributory drog, pěstování konopí a šíření toxikomanie, čímž se vypořádávají s drogovou kriminalitou. U nás však stále chybí to podstatné, totiž procentuální údaje o lidech odsouzených k trestu odnětí svobody pro spáchání trestných činů pod vlivem tvrdých drog. Dokonce nemáme k dispozici ani přesná data o páchání trestných činů pod vlivem měkké drogy, u nás zcela legální a nejužívanější, tedy alkoholu.

I tolik u nás oblíbené „vínečko bílé, vínečko rudé“ nakonec obsahuje alkohol. A ani hezká přísloví jako „víno vzbuzuje ke zpěvu, voda ke hněvu“, nebo „staré víno, mladá žena, to je žití pravá cena“, či vydávání vína za „mléko starců“, nezmění nic na tom, že alkohol patří mezi návykové látky, označované za drogy. A že je hodnocen jako druhá nejnávykovější látka, hned za heroinem, přičemž některé studie naznačují, že alkohol je škodlivější než heroin nebo crack. Přitom přes vysokou škodlivost alkoholu si 78 procent lidí u nás, jak ukazují poslední výzkumy, nepřeje s jeho konzumací přestat ani ji omezit, neboť ve společnosti je jeho konzumace vnímána jako něco přijatelného, nebo dokonce vhodného.

Rozhodně však platí, že v případě páchání násilných trestných činů představuje alkohol pro naši společnost daleko větší nebezpečí než u nás nelegální marihuana, i když všechna dosavadní zjištění nejsou zatím plně v souladu se současnou klasifikací drog. Není tak divu, že se i u nás uvažuje legalizace této měkké drogy, která pro uživatele, jak uvádí Národní zdravotnický informační portál, ve skutečnosti vysoké riziko vzniku závislosti a zdravotních komplikací nepředstavuje. Přičemž nám je v nejrůznějších diskusích za příklad úspěšné legalizace marihuany dáváno mýty opředené Nizozemsko.

Je pravda, že užívání marihuany obsahující tetrahydrokanabinol (THC), respektive kannabinoidy a další látky, je v Holandsku povoleno, ale uživatelé musí dodržovat několik obecně známých, zákonem daných pravidel. Především je tam trestné držení většího množství této drogy, maximum je 5 gramů marihuany na osobu. Kdy po konzumaci této drogy nesmí dotyčný, stejně jako u nás, řídit motorová vozidla (i když některé novinové články mohou naznačovat, že kouření marihuany snižuje počet dopravních nehod, netýká se to kouření marihuany před jízdou či za volantem). Marihuanu je tu povoleno užívat od 18ti let, ale oficiálně lze kouřit marihuanu jenom v soukromí, nebo k tomu vyhražených prostorách. Je zde sice stanoven počet rostlin, které si může každý doma legálně vypěstovat, ale jen pro vlastní potřebu. A prodej marihuany na zdejším černém trhu i nadále zůstává trestný.

Bude však záhodno se zajímat o zkušenosti s legalizací marihuany v zámoří, třeba v Kanadě, která byla prvním členem G7, jenž se k úplné legalizaci a zdanění marihuany odhodlal. Kde marihuanová prohibice pro stát znamenala obrovské výdaje, neboť za trestné činy spojené s marihuanou tu byly každoročně zatýkány desítky tisíc lidí, kdy celé rodiny i komunity byly pak následně vyloučeny ze společnosti, neboť si z vězení přinášely kriminální návyky, ovlivňující jejich chování a jednání. A jak se k tomu vyjádřil premiér Justin Trudeau, cílem nebyla jen dekriminalizace marihuany, ale rovněž regulace obchodu, aby se tato droga nedostávala do rukou dětí a aby zisky z prodeje nešly do kapes drogových bossů. A tak nejenže je tu dále nelegální prodej této drogy trestný, ale především je trestný její prodej nezletilým, za nějž podle nového zákona prodejci hrozí až 14 let vězení. Marihuana je tedy v Kanadě pro každou zletilou osobu snadno a legálně dostupná v maloobchodních prodejnách, což je jasná výhoda pro ty, kdo marihuanu užívají rekreačně. Na druhé straně však její snadná dostupnost může být škodlivá pro ty, kdo nedokáží udržet její spotřebu pod kontrolou.   

Ovšem představa všeználků, co všude byli a od všeho mají klíče, že legalizace všech nejčastěji užívaných drog by u nás vedla k poklesu kriminální činnosti, je dětinská. Vždyť zločiny se nepáchají jenom proto, že si jimi lidé chtějí opatřit prostředky na nákup drogy, ale hlavně proto, že lidé mají chuť a snahu drogy konzumovat, přičemž se jejich chování s užíváním drogy mění, což mnohdy podněcuje jejich kriminální činnost. Zrovna tak domněnka, že legalizace u nás užívaných drog by odstranila černý trh, je zcela mylná. Neboť existence černého trhu závisí na stanovených parametrech legalizace: které drogy by byly prohlášeny za legální, jaká by byla jejich koncentrace a která věková skupina by si je mohla legálně zakoupit. Pokud nejvíce užívané nelegální drogy hypoteticky zlegalizujeme a budou určeny osobám starším osmnácti let, černý trh se u nás jednoduše zaměří na osoby sedmnáctileté a mladší. Rovněž také na drogy dál označované za nelegální, ale také na ty legalizované, kterých pro jejich uživatele bude u nás málo.

Ale vraťme se k diskutované legalizaci marihuany. To, že marihuana u nás patří do seznamu zakázaných látek, je obecně známo, avšak samo užívání, tedy aplikace (kouření, šňupání, nitrožilní aplikace, vdechování) zakázaných návy­kových látek není v ČR protiprávní, což vlastně znamená, že se svým tělem si v případě aplikace může každý dělat téměř vše, co se mu zlíbí, nebo co ho napadne. A jistou benevo­lenci naši zákonodárci projevili v tom, že v případě držení malého množství zakázané návykové látky pro vlastní potřebu se může jednat jen o přestupek. Teprve v případě, že se jedná o množství drogy (tedy i marihuany) větší než malé, se jedná o trestný čin. Tedy i u nás již dávno došlo k „dekriminalizaci“ nejčastěji užívaných drog, o které hovořila Pirátská strana, seznamující širší veřejnost se zkušenostmi s dekriminalizací drog v Portugalsku.

Jak na to v rozhovoru pro list Politico upozorňuje eurokomisařka Ylva Johanssonová, marihuana je dnes nejčastěji užívanou drogou v Evropské unii. A její užívání je i u nás natolik rozšířené, že před touto skutečností nemůžeme zavírat oči. Přičemž marihuany tu zřejmě už máme tolik, že se odsud vyváží i na Slovensko, do Polska, Maďarska, Rakouska, ale i Velké Británie a Severního Irska, jak o tom hovoří Výroční zpráva 2022 Národní protidrogové centrály, která také přiznává stále se zvyšující počet uživatelů marihuany, ale překvapivě i zvýšení počtu uživatelů z řad ukrajinských uprchlíků. Tedy případná legalizace marihuany na principu, jakým se s užíváním kannabinoidů vypořádala třeba Kanada, se zdá i pro nás být vcelku rozumným řešením.

Nakonec i národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil nejnovější zprávu vysokého komisaře OSN, který vyzývá k dekriminalizaci držení drog pro vlastní potřebu a upozorňuje na nevratné škody prohibiční politiky, komentuje těmito slovy: „Nelegální trhy setrvale narůstají a čím dál více jsou v rukou obrovských mezinárodních organizovaných zločineckých skupin, z velké části řízených přímo z centra některých totalitních režimů. Zároveň ale ve vězeních se ponejvíce ocitají spíše mladí lidé, kteří jsou úplně dole celého drogového řetězce. Nejčastěji jde zároveň o oběti drogového byznysu. Výzva obratu od abstinenční velmi tvrdé a selhávající politiky k mnohem realističtějším cílům tzv. politiky minimalizace škod, se jak u legálních, tak i u nelegálních drog ukazuje jako mnohem efektivnější."

Před kannabinoidy totiž není třeba chránit dospělé osoby, plně odpovědné za svůj život a své zdraví, je třeba chránit děti a mladistvé, jako se je snažíme chránit před alkoholem, neboť dobře víme, že čím později člověk s alkoholem začne, tím menší je pak riziko, že se u něj závislost na alkoholu rozvine. Navíc vývojovou charakteristikou dospívání je, že člověk ještě není úplně schopen domyslet důsledky svého chování a jednání tak dobře, jako v dospělosti, jak říkají odborníci. Jinak zde ale platí, že do společnosti vnáší negativní jevy každá droga, tedy i alkohol, přesto však žádný stát v Evropě kvůli tomu nevyhlásil tzv. suchý zákon, tedy úplnou prohibici, jaká byla za minulého režimu v Československu vyhlašována při každých volbách.

Zrovna tak je i s užíváním marihuany u nás spojena řada negativních jevů. Jenže to je mimo jiné dáno i tím, že represivní složky mnohdy, jak se u nás říká, míří na lišku a trefí Elišku. Ostatně i u nás svého času mělo velký ohlas video, na kterém tři bývalí policisté kouří marihuanu před kamerou a debatují o nebezpečí a výhodách jejího užívání. Video bylo natočeno ve státě Washington po tom, co zde bylo legalizováno rekreační užívání marihuany. A každý ze tří policistů se přiznal, že tuto měkkou drogu v minulosti vyzkoušel.

Nejenom kultivary konopí s vyšším obsahem kannabinoidů, z nichž se sklízí především samičí květenství nazývané marihuana a koncentrovaná pryskyřice zvaná hašiš, ale vůbec žádné konopí, tedy ani to technické či průmyslové, se na území České republiky 40 let nesmělo pěstovat, ba ani semenec (konopné semeno), coby krmení pro chované ptactvo, nebyl svého času u nás nikde k mání. Až Zákon č. 167/1998 Sb. začal určovat, které odrůdy konopí je u nás pěstovat povoleno. Přesto si ještě roku 2015 v Bukovanech v severních Čechách policisté pletli marihuanu s technickým konopím, aby pak proti brigádníkům, podílejícím se na sklizni na jednom ze zdejší polí, „zasahovali donucovacími prostředky“. K uvažované legalizaci marihuany je tak třeba ještě podotknout, že represí se ve skutečnosti rozumí prostředky, kterými si orgány státní moci vynucují od svých občanů nápravu jednání, kterým se odchylují od dodržování obecně přijatých sociálních norem, kdy trestání takovýchto odchylek má plnit funkci výchovnou a preventivní. Tedy i legalizace marihuany ve skutečnosti není než otázkou sociálních norem, které nám nenastaví represivní složky, ale nastavuje si je společnost.

I když mnohé srdce kuřáka marihuany nad její legalizací zaplesá, v lecčems bude zklamán. Neboť od 31. května 2017 u nás platí takzvaný protikuřácký zákon, konkrétně Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek č. 65/2017 Sb., který přinesl úplný zákaz kouření na vybraných místech. Zákaz kouření a zákaz používání elektronických cigaret platí ve veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření, na nástupišti, v přístřešku a čekárně veřejné dopravy, v dopravním prostředku veřejné dopravy, ve zdravotnickém zařízení a v prostorech souvisejících s jeho provozem, ve škole a školském zařízení, přičemž každá obec může obecně závaznou vyhláškou zakázat kouření na veřejném prostranství, které se nachází v blízkosti školy, školského zařízení nebo jiného prostoru vyhrazeného pro aktivity osob mladších 18ti let. Úplný zákaz kouření dle tohoto zákona ale platí i ve vnitřním zábavním prostoru jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň a sportovní hala, a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce.

Rozhodně si tak svoje kannabinoidy, pokud je nebude polykat ve formě nějakých tablet či tobolek, někde v baru, na diskotéce či v klubech na rockových koncertech, žádný kuřák legálně nevychutná. Ovšem hrubě se mýlí každý, kdo předpokládá, že je tu Policie ČR od toho, aby v případě legalizace marihuany u kuřáků vynucovala dodržování zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, aby kuřáky ve veřejných prostorách kontrolovala. Dle tohoto zákona danou protidrogovou politiku totiž provádí obec v samostatné působnosti. Což je také jeden z důvodů, proč některá zastupitelstva našich obcí o legalizaci marihuany nechtějí ani slyšet. Přitom však řada zastupitelů, jak se u nás říká, káže vodu a pije víno, podobně jako mnozí moralizující politici.

Pokud tu hovoříme o marihuaně, rozhodně bychom neměli zapomínat na fakt, že probíhá výzkum látek v ní obsažených, zabývající se jejich léčivými účinky. A bez zajímavosti nejsou ani výsledky amerického výzkumu souvislosti mezi zákony o lékařské marihuaně a konzumací alkoholu, které ukázaly, že tam, kde bylo v letech 2006 až 2015 povoleno užívání marihuany, se snížil prodej alkoholu. A například v Coloradu po uvolnění trhu část lidí, co rizikově pila alkohol, přešla na marihuanu, přičemž zde poklesl počet násilných trestných činů, páchaných  pod vlivem alkoholu. Ve vědeckých studiích po celém světě je pak kladen zvláštní důraz na roli kannabinoidů při neurodegenerativních onemocněních a ukazuje jejich potenciální přínos u stavů jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a roztroušená skleróza. Jsou také zkoumány potenciální protinádorové vlastnosti kannabinoidů a jejich terapeutické aplikace při léčbě rakoviny, včetně mechanismů, které jsou základem jejich protirakovinných účinků.

Co tedy říci závěrem. Snad že legalizace marihuany u nás k rádoby převratnému poklesu obžalob v trestních věcech nepovede. Neboť dealeři budou i nadále nabízet u nás všechny drogy, označované za nelegální. Přičemž drtivá většina společnosti dál bude konzumovat alkohol, drogu v lidové slovesnosti u nás velebenou.