Těšme se na léto? Přijde (R)evoluce!

Kdyby otec evoluční teorie Charles Darwin věděl, že jej jednou mnohonásobně „naklonují“ právě fotbalisté, asi by se hodně divil. Ještě v prosinci loňského roku FAČR totiž schválil největší a nejklíčovější projekt v historii českého fotbalu a prostřednictvím tzv. darwinů-školitelů připravuje všechny své oddíly na červencový přechod na elektronický způsob řízení mistrovských soutěží…

Dodnes vidím svůj černý dres s okrovou jedničkou na zádech a zářivě žluté stulpny, v kterých jsem z dřevěné kůlny – šatny vybíhal coby GóLMAN TJ Slavia Družstevník Libřice ke svým prvním mistrovským zápasům a debaklům na hřiště, které dnes už neexistuje. Také v hradeckém Farářství na stadionku Rudé hvězdy už není škvára, kterou mám dodnes zadřenou v pravém koleně, ale moderní bleděmodrý umělý povrch.

Ještě teď funím, když nás jako dorostence Spartaku honil podél Orlice na skládacím kole proslulý kouč Láďa Škorpil. Vojna ve VTJ Tábor pod dalším Láďou – Táborským a postup s VTJ Jindřichův Hradec do divize byl nezapomenutelný, stejně jako pár třetiligových zápasů odchytaných v modrobílých barvách Turnova. Jako první jsem tu s Baníkem vychytal první tři experimentální body.

Rovněž černé triko SUDího a píšťalku Acme od tehdejšího ligového arbitra Karla Grulicha patří k mým nejcennějším fotbalovým relikviím. Neskutečné zážitky černé svině z fotbalového podzámčí (pozn. autora: parodie na knížku mezinárodního rozhodčího Ivana Grégra) jsou popsány ve stejnojmenné autobiografii, samo II. Vyšla v nákladu 2.000 výtisků a ještě mi jich pár zbylo.

Po SK Semily a návratu z Alžíru následoval odchod do TJ Sokol Pěnčín, kde na stará kolena na zeleném, nejprve v roli SPRÁVCE mnou ošetřovaném pažitu, zažívám další přechod. Po dvou letech na lůžku (páteř) v další fotbalové roli, tentokrát jako PRESIDENT klubu můžu spolu s mistrem Evropy Frantou Veselým odstartovat triumfální cestu pěnčínských sokolů z okresního libereckého přeboru až do divize. Tu současný FK Pěnčín-Turnov úspěšně hraje již pár let.

Třešničkou na dortu pak byla má TRENéRská premiéra v FK Košťálov. Nováček I. A třídy měl po podzimu pouhých 9 bodů a vedení se rozhodlo odvolat trenéra. Nabídka tamní fotbalové legendy a předsedy Leoše „Chaliho“ Moravce se prostě nedala odmítnout. Po kvalitní zimní přípravě a super přístupu celého kádru jsme na jaře nasbírali 23 bodů a jen postupující lídr soutěže měl o jeden víc.

Teď jsem si konečně splnil svůj dávný sen. Trénuji turnovské Wild Women. Ve fotbalovém skorodůchodu mi bohužel odcházejí nohy, a tak se mi nemá co zapalovat… Po třetiligové premiéře sic hrajeme v divizi C tužku, ale zato disponuji nejhezčím kádrem v ženských soutěžích, vč. Miss Liberecké kraje. Ta nastupuje ve dvou podprdách a na můj dotaz se jen chechtá: „Ále kouči, přece si kvůli tobě nevymlátím zuby…“ A takové jsou i ty ostatní hysterky a jejich historky. Fakt paráda, lehnout si na záda!

Za pár měsíců to bude už 50 let, co jsem se zasnoubil se svou celoživotní láskou. Hodně mi toho dala, ale také hodně vzala. Přes to všechno bych neměnil. Těch víkendů, hřišť, zápasů, výher, remíz, proher a hlavně aktérů, bylo na tisíce. Nalajnovat perfektně střižený trávník, napnout sítě, zapíchnout rohové praporky, zapnout ukazatel skóre, naladit rozhlas, podumat nad sestavou a pak se oddat předzápasové horečce a hře samotné, to je pro mě ta pravá nirvána, zvlášť když tribuna je narvána.

Už se příliš neúčastním všech těch losovacích či volebních aktivů, nejezdím se ob týden hádat před disciplinární komisi a po složitém dohadování o podmínkách necestuji do Prahy dělat přestupy či hostování. Dění kolem fotbalu je zkrátka časově hodně náročné, a ať chcete nebo ne, vysiluje, zvlášť, když dokážete vnímat zvláštní přístup nastupující generace. Staří, lety ošlehaní bafuňáři určitě vědí, o čem je řeč.

Nevím, jak oni rozchodí přicházející (r)evoluci, ale já věřím, že čerstvě posekaný fotbalový trávník mi bude hezky vonět i nadále. Bude jen třeba co nejrychleji vstřebat, že staré rozkládací (tří nebo dvoulisté) registračky a čerstvé ve slídě zavařené nahradí neuchopitelná elektronická karta hráče, a že zřejmě už nikdy si na stroji nebo růčo na papír nenapíšu Zápis o utkání, který kapitáni ani nebudou podepisovat, ale rozhodčí pouze validovat…

Holt změna je život, a hold patří všem, kdo se kolem toho kulatého nesmyslu ještě motají. Ačkoliv fotbalové plácky už dávno osiřely, stejně nevěřím, že někdy přijde doba, kdy se fotbal bude hrát jenom online na obrazovkách PC či tabletů pár ujetých bláznů. I když člověk nikdy neví, co doba přinese. Znáte to. Doba ledová přinesla led a film, kamenná valící se kameny, bronzová se stříbrnou i zlato, současná krom špetky dobra hlavně zlo atp.…

Ale abychom nekončili tento zápas zas až tak smutně, před závěrečným hvizdem mi dovolte ještě poslední kop na bránu. V nejčastějších dotazech na novinku se funkcionáři ptají, jak postupovat, když z nějakých důvodů selže elektronika. Odpověď nové cesty k vítězství je nasnadě. Zápis o utkání se provede dosavadní formou, a pak se do administrativní formy přepíše. Volně a s humorem parafrázováno, posere-li se elektronika, zase bude potřeba papír!