Muži proti ženám…

…zpravidla nic nemají, pokud zrovna nejde o rozvodové stání. Ale to je natolik vzájemné, jak neodmyslitelně vzájemný je vztah mezi mužem a ženou. Přes všechny ty peripetie a čtyřprocentní výjimky jde o fascinující vztah v těch nejrozličnějších podobách a polohách. Nejsem moudrý Uzel ani nemám na ženy Pifk(ovo)u, takže se vyjádřím jenom ke s titulkem stejnojmenné TV show.

Po dlouhé době jsem podobný typ pořadu dokoukal až do konce a docela se přitom i nasmál. Vydru s Bouškovou mám rád jako oni sebe navzájem a Martin Zounar s Rudou z Ostravy vždy mají s sebou slušnou porci své humorné potravy. Výraznější osobnosti mi chyběly spíše na druhém břehu, ale to není až tak podstatné.

Vtipné repliky moderátorů, spontánní účinkující a pohodově reagující publikum mě bavily dobře přes hoďku. Po titulcích jsem si říkal, že tentokrát měl můj sobotní večer alespoň trochu TV náboj, který nejenže pošetřil tlačítka mého dálkového ovladače, ale pobavil a přes svůj spád přinesl i spoustu zajímavých a užitečných poznatků, které se někde dokonce „sešly“ s těmi mými. Super relax.

Když jsem pak na ITu zjistil, že nešlo o premiéru, docela jsem zalitoval, že nemám porovnání s předchozími díly. Z toho důvodu jsem projel různé recenze a komentáře v diskusích. Pro mě překvapivě byly PLUSy k MÍNUSům v poměru tak 1 ku 10. Z toho pro mě vyplynulo, že jsem snad ještě horší než proslulý alkáč Čurda ze Stružince, jenž před lety s vysokým promile v krvi sjel se svým hovnocucem do požární nádrže, protože já se ocitl rovnou v odpadní jímce. Budiž.

Ovšem termíny typu – novácký klaun Gondík táhne Primu do žumpy televizní zábavy či na neatraktivní a všudepřítomnou Terezu Kostkovou se už nedá koukat, mě docela zaskočily. To už se mi zdá tak trochu (hodně) přes čáru. Mě osobně otázka, zda se koukat na Otázky Václava Moravce nebo spíš na Muži proti ženám netrápí. Má jediná (!) svobodná volba je jasná. Tím, že z jistých osobních důvodů už hodně dlouho nemám rád politiku a politiky se určitě netajím.

Jak jsem již několikráte napsal, politici často říkají slova, která nic neříkají. Stejné je to i se vším ostatním. Pořady, blogy, knihy, hudba, filmy či média, která nic neříkají, prostě nemůžou mít hodně svých diváků, posluchačů nebo čtenářů. Říká se, že o kom se nemluví, jako by nebyl. Ať tedy chcete nebo ne, pokud se o něčem diskutuje, byť negativně, je to dobré znamení.

Bohužel, já mám v poslední době takový divný pocit, že z našeho slovníku postupně mizí některá slova, jisté vlastnosti či pojmy, které bychom si potřebovali anebo měli připomínat den co den. Za všechny zmíním jen dvě. Všeobecně známá česká ZÁVIST není sic vidět, ale zato je cítit všude kolem nás. Ovšem pro rozvoj společnosti je dle mého soudu mnohem a mnohem nebezpečnější slovo LHOSTEJNOST.

U výchozí TV show mi není lhostejný název. Rozhodně totiž nevystihuje její záměr. Nechci plavat proti proudu ani jít proti všem. To všechno už tady bylo. Slůvko PROTI je protivné už samo o sobě a muži a ženy se přece přitahují. Výjimečně bych v tomhle případě tedy použil třeba termín VERSUS…

Ale o smysluplnosti obsahu tohoto blogu stejně rozhodnete VY. Máte slovo!

 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Karel Vodrážka | neděle 25.1.2015 16:22 | karma článku: 7,64 | přečteno: 647x