Morálka a evoluce

Nadpis jsem si vypůjčil z nedávno uveřejněného článku na webu kreacionismus.cz. Slíbil jsem, že ve svých komentářích se pokusím být natolik věcný, aby byly přijatelné i pro osoby mně světonázorově vzdálené.

Kreacionisté mladé Země (dále jen kreacionisté) z ideologických důvodů velmi často odmítají metody a výsledky přírodních věd. Metodický naturalismus, který přírodním vědám zapovídá zkoumání nadpřirozených příčin, jim připadá bezbožný, v rozporu s jejich životními zásadami. Domnívají se, že vědecké teorie – především Darwinova teorie biologické evoluce – mají nezanedbatelný vliv na údajný rozklad celospolečenské morálky.

Dnes se tedy budeme zabývat článkem Morálka a evoluce.

Jsou lidé, kteří nepřijímají nic nadpřirozeného a Boha odmítají. Sami se rozhodli o tom, že jediným možným (a podle nich tedy pravdivým) vysvětlením existence vesmíru je to, že vznikl samovolnými přírodními procesy, bez jakéhokoli Božského zásahu.

Hned první větu kreacionistického článku lze nazvat hledáním nepřítele. Článek se snaží čtenáře rozdělit. První frakce boha přijímá, s těmi kreacionisté kamarádí, druhá jej údajně odmítá, přičemž těm článek podsouvá další nepříliš lichotivé vlastnosti, aby bylo definitivně jasno, kdo je klaďas a kdo padouch. Rozdělovat společnost na my (pravda) a oni (nepravda) je pro fanatiky příznačné.

Kreacionismu oponuji, přesto si nemyslím, že bych odmítal boha i vše nadpřirozené, ani si nemyslím, že jediným pravdivým vysvětlením existence vesmíru je jeho samovolný vznik přírodními procesy. Mějme na paměti, že mezi oponenty kreacionismu patří mnozí křesťané, proti fundamentálnímu pojetí kreacionismu se vyjádřil Jan Pavel II. i papež František.

Kořeny takového postoje jsou pevně vrostlé v odmítnutí Boha, s příslušným popisem vzniku světa evolucí. Všechen průkazný materiál je pak chápán ve světle tohoto evolučního či materialistického světonázoru. To, jak člověk jedná (jeho mravní profil), je pak ovocem tohoto stromu a bude tak přímo odrážet ateistickou povahu jeho kořenů. Závažným důsledkem takového pojetí je následující závěr: protože neexistuje Bůh, nemohou také existovat žádná absolutně daná morální pravidla a stejně tak nebude žádné konečné volání k zodpovědnosti.

Přijetí evoluce neznamená odmítnutí boha, hranice mezi kreacionisty a nekreacionisty není hranicí mezi ateismem a křesťanstvím. A pokud připustím existenci boha, nijak z toho neplyne nutnost existence absolutně daných morálních pravidel. Kreacionisté špatně pracují s předpoklady, jejich implikace se neopírají o fakta a jejich logika je chybná, manipulativní.

Nechci se pokoušet morálku definovat. Přesto snad každý čtenář chápe, že morálka může být obecně absolutní (v čase neměnná) i relativní. V obou případech pak může či nemusí vycházet z nadpřirozených bohem seslaných zásad. Implikace pokud neexistuje bůh, nemohou existovat žádná absolutně daná morální pravidla je tedy falešnou dichotomií, ve skutečnosti může být absolutní morálka bez boha, stejně jako relativní morálka s bohem.

A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Bible kralická, Lk 6,31

Bible nám zde slovy Ježíše Krista sděluje tzv. Zlaté pravidlo. Zlaté pravidlo říká, že základem morálky je empatie. Doporučuji pozornosti, že Zlaté pravidlo neříká vůbec nic o vztahu mezi člověkem a bohem, zabývá se výlučně vztahy mezi lidmi. Různými slovy formulované Zlaté pravidlo najdeme prakticky ve všech lidských kulturách, dokonce je lze matematicky odvodit z teorie her s nenulovým součtem. Takže platí. Abych se choval jako slušný člověk, nepotřebuji být kreacionistou.

Představme si na chvíli, že náhodné přeskupování molekul vedlo k prvnímu buněčnému životu a z něho pak opět dílem náhody a času vznikli lidé. Avšak takový stav písečných dun lidských názorů neumožňuje vytvoření základu pro vymezení jakýchkoli hodnot. Lze to doložit mnoha různými způsoby. Například jeden člověk může věřit, že nechat narážet letadla do mrakodrapů je zlé, a tudíž je to chyba, a zase jiný může věřit, že se to Bohu líbí, a tak je to správné. Jak může kdokoli rozeznat, co je a co není správné, nepřijímá-li žádný vnější, vyšší morální kodex? Takové obecné principy, jako co je „správné“ či „špatné“, v evolucionistické soustavě existovat nemohou. Pro takové zásady tam není jiná vyšší autorita, než je člověk sám.

Jakmile do mezilidských vztahů vstoupí ideologie, přirozené pojetí morálky dané Zlatým pravidlem může vykázat trhliny. Kreacionista sice ví, že narážení letadel do mrakodrapů není bohulibým skutkem, na druhé straně zpochybňovat morálku evolucionistů (to jsou v celém článku víceméně všichni, kdo s kreacionisty nesouhlasí) pomocí nepravd, manipulací a logických klamů je patrně velmi morální.

Ve skutečnosti by evolucionisté v tom, čemu mají věřit (včetně své víry v evoluci!) neměli mít možnost volby, pokud chtějí trvat na pravdivosti evoluce.

Na pravdivosti evoluce netrvám. Evoluční teorie je však v současnosti (k vzteku kreacionistů) nejlepší vědeckou teorií vysvětlující vývoj a účelné přizpůsobení živých organismů panujícímu prostředí.

My ale víme, že v průběhu dějin různé společnosti ospravedlňovaly rozmanité, často úděsné chování (od genocidy po rasismus, otrokářství i potraty).

Autor kreacionistického článku patrně nečetl Starý Zákon, kde genocida je bohu milá a otrokářství je morálně neutrální. Nebo snad morálka od dob Starého Zákona relativizovala?

V ateistických, či na evoluci založených společnostech, které žádné absolutně platné a svrchované zásady nemají, je tomu naopak: ty se chovají zcela v souladu se svou vírou, i když některé z nich páchaly krutá zvěrstva.

Společnosti, které své členy nutily k nemorálnímu chování v rozporu se Zlatým pravidlem, byly společnostmi ovládanými nějakou zhoubnou ideologií. Zdůrazňovat v této souvislosti jakési ateistické či na evoluci založené společnosti je velmi manipulativní. Nacismus nebyl založen na evoluci a komunismus sice hlásal ateismus, ale nebyla to jeho nosná idea.

Pokusy ateistické komunity o nalezení solidního vysvětlení existence morálky jsou žalostně nedostatečné. Takové pokusy vychází z pozorování lidoopů, u kterých je podle evolucionistů možné nalézt styčné body s chováním lidí. Tento předpoklad o původu ze společného předka je pak základem pro odvození evolučního pojetí morálky.

Nepravda.

Nemohu reagovat na každou větu či podivnou citaci. Někdy jsou kreacionistické větné konstrukce obtížně srozumitelné či směšují náměty spolu nesouvisející. Například zcela chybí jakýkoli náznak či zmínka o tom, že vědecká teorie by měla být hodnocena především dle schopnosti vysvětlit pozorované skutečnosti, nikdy ne z hlediska (jakési) morálky.

Ateista pro svou morálku nemá objektivní základ. Podléhá totiž účelovým změnám vlastních mravních pohnutek, které se neustále mění podle různých vnějších podmínek – např. posuny v hodnotových žebříčcích společnosti. Je jistě přinejmenším podivné, vypůjčit si mravní zásady křesťanství a zároveň odmítat jeho kořeny.

Kreacionista naštěstí žádným účelovým změnám nepodléhá, protože má pro svoji morálku objektivní základ. Je – tak říkajíc, na rozdíl od nás evolučníků – neustále morálně na výši. Beze zbytku to dokládá i následující citát:

Nedovedu si tuto společnost představit, až ji začnou řídit ještě ve větším množství než dosud všichni ti vypatlaní evoluční materialisté, grázlové s nulovou výchovou doma a nulovou výchovou ve škole, s nulovým či spíše záporným morálním profilem, z rozvrácených rodin, kde rodiče jsou ještě větší tupci a gauneři než jejich děti. Až tihle vypatlanci obsadí parlament a státní správu, budou točit filmy a soudit lidi, bude to, dle mne, naprostá katastrofa. Nemají žádný smysl života, morálka je pro ně sprosté slovo, jediné, co je zajímá, jsou peníze, sex a užívat si života na úkor ostatních.Napsal uživatel Pavel Kábrt dne Po, 06/16/2014 - 22:13.