Trest za demokracii.

Aktuální otázka, na kterou jsme si po listopadu 1989, nedobrovolně zašmodrchali odpověď! Kdo dokáže odpovědět, proč trestáni jsou většinou slušní a poctiví lidé?

Za slušného člověka, který poctivě dělá své řemeslo, považuji i šéfku vrchního státního zastupitelství, Bradáčovou. Dostala se do potíží, když v únoru zveřejnila svůj plat a příjmy svých kolegů. Hlídači osobních údajů její „prohřešek“ původně spočítali na pět milionů. Prohřešek či trestný čin?  Ona, jedna z mála nejvyšších šéfů a šéfíků, dodržela zákon o svobodném přístupu k informacím. „Pracujeme ve veřejné sféře, takže i to, kolik bereme, musí být transparentní. A když nás o zveřejnění platů někdo požádal, tak jsem rozhodla, že to zveřejníme.“ Řekla iDNES.cz, Lenka Bradáčová.

Nemám nic proti principu ochrany osobních údajů a úřadu, který by tuto věc zaštiťoval. Jenomže vždy narážím na to, že žijeme v Čechách. Tenhle úřad vede povodňový primátor Prahy Igor Němec a myslí snad někdo, že chrání soukromí obyčejných občanů? Tahle instituce je spíše prodlouženou rukou stranických sekretariátů, aby ochraňovala jejich zmetky. Je až příliš mnoho tragikomických případů, jak je chráněna veřejnost! Na příklad předávání osobních údajů občanů mezi vymahači, reklamními agenturami a nesmyslnými kool-centry. Takřka denní obtěžování telefonáty a hory „nabídek“ v poštovních schránkách, jistě zažil každý.

Trestání v Čechách má ještě jednu podobu. Sama paní Bradáčová jistě nic nezaplatí, zrovna jako jiní šéfové jiných státních institucí. Ty vědomé, či nevědomé chyby poslanců a odpovědných šéfů, nebo „jen“ úředníků na rozhodovacích místech, se počítají v miliardách. Ve změti zákonů a směrnic však nikdo za nic nemůže. Kdo škody platí? No přece plátci daní!  Poctiví a slušní lidé!