Moji synové se jen smějí. Těžko jim vysvětlovat, že jejich prastrýc krom kovářské práce, podkování vesnických ořů, působil jako vesnický dentista.
Náš táta občas vypráví a já si i pamatuju.."Viděl jsem strejku Satrapů, jak s napuchlou hubou přišel v sobotu večer k nám do kovárny. Byl cejtit kořalkou a říká: " Dobrej večír mistře, tak jsem tu, jak mi radila máti. Už s Vámi prý o mě...no, než zapřahat..a doktor si taky něco řekne..tak Vás sousede prosím.." Kmotříček, jak jsme vysokému, váženému, kovářskému mistrovi, po celém příbuzenstvu říkali, dovečeřel a vzal milého Satrapu do kovářské ordinace k výhni. Čapnul kleště na menší podkovy, stoličku, na které seděl při kování koní, posunul pod jedinou žárovku v kovárně a řekl: " tady sedni, votevři hubu a kterej to je". Satrapovi už asi docházela odvaha, třásl se jak já u maturity. Dostal facku jako kůň, rychle otevřel, ukázal, kovář bleskem vytáhl. Jak dlouho pak spolu dezinfikovali nevím, teta mě brzo poslala do hajan.
Zážitek nezapomenutelný, ale jak zjišťuji ne neopakovatelný. V době, kdy se do kosmu posílají člověku podobní roboti, kdy denní částka za modré tablety podporující erekci je vyšší než částka za spotřebovaný benzín.. Kdy se v rámci šetření začíná mluvit o "bez doktorovém" rození dětí, za přítomnosti porodní báby..se zřejmě vyplatí vyučit se kovářem...
