Seděli jsme na raketě. Byla noc. Měli jsme ten den už po všem a noc byla tak krásná, teplá, les voněl. Pod námi se třpytilo město Písek a nad námi miliony hvězd. Bože, tady je tak krásně.
Kamarád ladil rádio. Malé, na jednu plochou baterku. Chrchlalo:vzzzzzzzzz,bz:“ Rádio Svobodná Evropa vám nyní zahraje,“ řekl kdosi z rádia a začal zpívat Jan Werich: "Narodilo se štěně, lidí se nebálo....." Houpali jsme nohama na raketě, která nás studila do zadku, ale bylo to nejvýš, kde jsme mohli sedět, nejblíž k hvězdám. Sledovalo nás souhvězdí Kasiopea jako ohromné dvojité W nakloněné na stranu, souhvězdí které za železnou oponou svítilo zcela stejně. A my na ohromném Zilu v době bez internetu a mobilů.
„Z rozmlácenýho bzzzzzz kostela, v krabičce vzzzzzzzzz em mýdla, přinesl jsem si anděla, polámali mu vzzzzzzz..dla“.
Rozhovor tří ve tmě:
„Kryl!“
„Jo.“
„Toho bych chtěl někdy vidět.“
„Toho už asi, hochu, neuvidíš!“
„Třeba jo!“
„Ten si žije v Americe a má se dobře!“
„Prd v Americe, žije v Německu!“
"Karavanu mraků ať zahrajou!"
„V Německu?“ „No tak to je kousek, že bys raketou dohodil!“
Poslouchali jsme Kryla a seděli jsme na raketě namířené na Německo, možná na město Mnichov. Měli jsme ten den už po všem a vypadalo to, jako kdybychom byli na čundru. Bez táboráku, v noci někde u Písku.
Noc prořízl hlas velitele přezdívaného Chumaj:
„Vojská, vy neviete k akému vojsku patríte? Si z bundeswehru lebo čo, pičo. Hej, nechám vás zastreliť a potom si vykopete hroby, kreténi zasratý, idioti pojebany. Ja vám dám Slobodnú Európu, že sa poserete. Ako to, že tu máte rádio? Chceš ma dostať do kriminálu? Boha Mária, hoď ho dole! Hoď ho dole! Hoď!“
Svobodník Červenka, kterému rádio patřilo, seskočil z rakety na trup Zilu. Držel v ruce rádio a smutně zíral na Chumaje:
„To je sovětské rádio, veliteli!“ žebral Červenka.
„Hoď ho dole, kokotz!“
Sovětské rádio s nápisem Rossija 301, ve kterém zpíval Karel Kryl písničku o andělovi, letělo k zemi. Prásk. Plochá baterie, která byla k rádiu připevněna červenou zavařovací gumou, se oddělila a zmizela ve tmě. Prásk, nakopl Chumaj rádio, které už nehrálo. Poprava dokonána. Chumaj se sehnul pro čepici, která mu při penaltě spadla.“Zajtra si to povieme, strieľate na piču a ešte ma seriete!“ rozloučil se s námi Chumaj a zmizel ve tmě.
Červenka skočil ze Zilu, posbíral kusy rádia a baterku a pravil:
„Ty voe, vono to snad přežilo?“
„No tak, sovětský rádio, ne, dem spát."
A tak četa raketovýho praporu šla spát. Byla to hezká noc.
Za pár! Chumaj!
Tankodrom Oldřichov 1982
