Včerejší zápas Maxima a Decima Bruta v Karlínské aréně přivedl k televizním obrazovkám tisíce příznivců tohoto skutečného sportu. Původně jsem si myslel, že oba gladiátoři budou samostatně odděleni ve vysokých klecích, kam jim
... kam jim bude krotitel Voříšek házet kusy syrového hovězího masa a provokovat je dlouhou železnou tyčí, tak jak je to běžné v civilizované Evropě, nebylo tomu tak.
Moderní pojetí tohoto klání dovoluje býti gladiátorem již mimo klec,za to oba byli uvázáni na dlouhých řetězech, za které se dali případně od sebe odtrhnouti.
Krotitel Voříšek byl skvělý a předvedl celou řadu cviků. Hlediště Karlínské arény nacpané k prasknutí senzacechtivým lidem. Byly zde dámy v róbách za tisíce dolarů v prvních řadách, doprovázeny evidentně pány, kteří si tyto dámy mohou dovolit. Plebs pak seděl v horních balkónech, aby kamery na ně neviděly. Ti pak házeli na bohatou smetánku dolů vším, co měli po ruce. Snad i na plivance došlo. Ale tak to má v tomto sportu býti. Vše je dovoleno.
Zápas to byl hrozný, nelidský a místy se na to nedalo dívat. Decimus Brutus se zakousl do hrdla Maxima hned po prvním hvizdu. Plebs šílel a zvracel z horních balkónů dolů na hlavy dam. Decimovi jde o vše. Ví to. Jeho majitelé jej šetřili na tuto chvíli. Ví, že pokud zemře, zemřou s ním a odejdou na cvičiště mimo arénu hledat jiného otroka.
Maximus se nedal. Ač zpočátku naivně v duchu fair play (které se již dávno nepoužívá) dovedl i on nakopnout Decima Bruta v rozkrok a utrhl mu dokonce i část potetované hýždě, kterou snědl na místě přede všemi. Vytřeštěné zraky diváků v prvních řadách hovořily samy za vše. To nikdo nečekal. Zvon odzvonil první kolo.
Pořadatelé zametli vypadané zuby Decima Bruta z podia arény. Pálení cigaretou i mlácení církevní holí se líbilo, smetánka kysla, plebs šílel. Další kolo: házení islámskými noži. Házení islámskými noži je oblíbená část. Pokud možno zrezivělými. Gladiátor si jej musí umět vytrhnout z těla a vrátit hodem protivníkovi. I tato část se líbila. Maximus nehnul brvou, Decimus Brutus se smál, toto jej baví.
Poslední část Napichování na bruselské vidle. Oba gladiátoři mají vidle stejně dlouhé, vyrobené v Bruselu firmou Merkel, tedy neliší se od sebe. To ale diváci nemají rádi a chtějí boj a krev. Nejsou vidle jako vidle a publikum balkonu má na to to jiný názor. Oběma se pak podařilo zapíchnouti vidle do zad druhému a s těmi taky odcházeli.
Nezbývá než poděkovat televizi Prima za skvělý zážitek. Škoda že není takových to zápasů více než jednou za pět let. Za dva dny zápas pokračuje národním finálem. Sázejte přátelé. Starověk neskončil. Starověk trvá.
Jsem Maximův člověk a jako takový ti říkám Maxime: zachovej klid!
Ať žije život, boj a demokracie.
