Kuřáků v hospodách přibývá.

Podle hostinské, začíná více lidí kouřit. Včera jsem si popovídal s mojí oblíbenou hostinskou, v oblíbené hospodě, ve které jsem delší dobu nebyl. Mimo jiné jsem se zeptal, jak to jde s nekouřením, odpověděla: "Dobře, ....

"Dobře, nesmrdim, já jsem spokojená. Chlapi chodí kouřit na dvůr."

Hostinská sama kouří, zákaz kouření jí nevadí, naopak. Její názor je třeba určitě respektovat, je to člověk z praxe. Musel jsem jí uznat, že hospoda voní a vypadá uplně jinak než když se tu "hulilo."

Pak mi ale řekla, něco co jsem nečekal. Vypozorovala, že lidi začínají kouřit, tedy ti nekuřáci. V hospodě u pípy sedí deset chlapů. Osm se jich zvedne a jde si na dvůr zakouřit. Chodí se kouřit společně, pivo si můžeš vzít sebou. Zbývající dva (protože s nimi má rozpovídáno a nechtějí zůstat sami) kteří nekouří, se zvednou a jdou s kuřáky ven. Chtějí pokračovat diskuzi, co kdyby jim něco uteklo. A tam venku, na dvoře, se velmi často stane, že nekuřák řekne: "Tak mi dej taky jedno cigáro." A spokojeně bafají všichni. Tento kouřící nekuřák, si pak koupí vlastní krabičku, proto že nemůže stále někoho žádat o cigára. A tak se prodej cigaret zvedl, protože kouří všichni. Tedy všichni ne, ale podle hostinské téměř všichni.

Co z toho plyne? Hospoda voní. Počet návštěvníků této hospody neklesl. Počet vydaných cigaret stoupl. Zákaz který chrání nekuřáky je respektován. Lidi jsou rádi pospolu. Proto do hospody chodí.

Můžete jim něco zakázat nebo poradit ale oni si nakonec stejně jaksi udělají vše po svém. Lidi jsou prostě lidi. Můžete jim stokrát říkat: Nedělejme tohle! Je to špatné. Můžete jim to zakázat. Můžete jim říkat: "Nevol tuto volbu!" Ne. Lidi jsou lidi. A chtějí si dělat co chtějí. Může se vám to zdát divné a nečekané, ale tak to prostě je. Nakonec je u nás je hezky, tedy pokud vám nevadí trocha smradu.

A tak jsem si šel taky s nimi zahulit. Co taky sám v prázdný hospodě.