Jářku, jak jako důchodová reforma? - Současný stav

Reforma penzijního systému je součástí programového prohlášení skoro každé vlády kam paměť sahá. O neudržitelnosti jen a pouze průběžného systému se mluví asi tak dvacet let. Nikdo bohužel netuší, jak by měla ta "reforma" vypadat.

Kateřina Lhotská otevřela na svém blogu zábavné téma "důchodová neboli penzijní reforma".

Napsala to dobře, takže k tomu jen pár poznámek. No pár to nebude, protože to téma je tak široké a hluboké a hlavně vážné, že se to pár větama nespraví.  

Bylo by dobré si udělat pořádek v tom

(i) jak je to dnes 

(ii) jak to bude vypadat, když se nic nezmění 

(iii) jaký je cílový/optimální stav, který by měl s mírnými úpravami vydržet několik desetiletí

(iv) jak se k němu dostat, jak dlouho to bude trvat a kdo všechno cestou zahyne 

Zatímco (i) víme a (ii) si umíme jakž takž namodelovat, tak (iii) nevíme, resp. jsou to jen obecné fráze o spravedlivých (alternativně férových) důchodech a (iv) už je zcela mimo dohled. 

1) Jak je to dnes

Průběžný systém je vcelku jednoduchý - ti co pracují odvádějí ze své mzdy nějaký obolus, který je přerozdělován těm, co splnili nároky na přiznání důchodu. Pravidla celého procesu nejsou zrovna jednoduchá, ale jsou známá a dlouhodobě se moc nemění (mění se jen parametry).

Takové to lkaní "celý život jsem si spořil(a) na důchod a teď dostanu tak málo" bohužel nefunguje, protože žádná naspořená individuální hromádka, ze které by se pak vyplácel jedinci "jeho důchod" neexistuje.

To, co se na jedné straně vybere, se hned na druhé straně vyplatí, když to na sebe nesedí, tak se rozdíl vykompenzuje odjinud.

Vše se děje přes státní rozpočet, speciální důchodový účet v ČR zřízen není (i když se o něm čas od času mluví, naposledy chtěl oddělit důchodový účet od rozpočtu AB). Ono by to stejně bylo jedno, protože přebytky by ve fondu sice zůstaly, ale schodky by musely být sanovány z rozpočtu (z výnosu jiných daní nebo dluhem, jiné příjmy stát nemá). Tzn. bylo by to stejné jako dosud, akorát by na to bylo líp vidět, to zase jo. A vznikl by na to úřad, kde by mě třeba mohli zaměstnat! 

Jak je zřejmé z obrázku, byl důchodový systém v letech 2000-2020 v přebytku jen v šesti letech, v ostatních patnácti letech to byly jen mínusy. V roce 2020 byla ve vyplacených důchodech poprvé překonána hranice 500 mld. Kč.

Kumulované saldo za těch 21 let je - 398,2 mil. Kč, tzn. schodek jak Brno (ta numera jsou historická, kdybychom to přes palec přepočetli na dnešní hodnotu, mohl by nám vyjít kumulovaný schodek podobný jako současný výběr sociálního pojištění za rok).  

Průběžný systém má jednu zásadní výhodu - jelikož neexistuje žádný fond, žádná hromádka někde uložených peněz, tak se peníze nedají rozkrást, nebo aspoň ne ve velkém.

Je možné navyšovat náklady na správu systému tím, že zašmodrchám zákonnou úpravu tak, že na to budu potřebovat nové lidi, zaměstnám zbytečné úřednictvo nejlépe z řad příbuzných nebo třeba zadám kamarádům kamarádů úpravy software pro evidenci a výplatu důchodů, ale to jsou, vztaženo k celku, fufníky.

Náklady na správu důchodového zabezpečení činily dle MPSV v roce 2020 částku 6,42 mld. Kč, což je 1,32% z vybraného pojistného (485 mld. Kč). Nic zásadního, tady se těch zhruba 80 mld., které chce přes Vánoce ušetřit 5Koala, najít fakt nedá. 

Nemožnost rozkrádat ve velkém je tak velkou výhodou průběžného systému, že bych jej vůbec nezatracoval.

A protože skoková změna není myslitelná a dokud se tato civilizace sama nezruší nebo nezačnou sami od sebe lítat pečení holuby až do huby, bude tu s námi "napořád". 

2) Třeba příště, ať to není dlouhý.