Jakoby v podstatě ano, ale vlastně jako ne !

Prakticky. Jako. V podstatě. Vlastně. Jakoby. Slova která nenesou žádnou informaci, ale u zvlášť vybavených jedinců tvoří podstatnou část jejich projevu. Zatímco ty první vycpávky v pořadí jen otravují, "jakoby" je zákeřné ...

Nic nového. Výplňová slova a zvuky jsou mezi námi v mluveném projevu asi odjakživa. Jeden z mých traumatizujících zážitků z dětství je nezapomenutelný rozhovor s éééééé nejrychleji ééééééé mluvícím éé kosmonautem na éééé světě, kterým byl ééééé později plukovník a navždy soudruh Vladimír Remek (start 2.3.1978, kosmická loď Sojuz 28, kapitán Gubarev, výtvarník Rusakov, režie Kotěnočkin).

Mohutné užívání "v podstatě, vlastně a jako" tu bylo nejméně od 80. let minulého století (aspoň tehdy jsem si toho poprvé všiml). Vyskytovalo se to jen mezi lidmi, do televize se s tím nikdo nedostal. Milé děti, to byla taková doba - když se ve žňovém zpravodajství dostal Pepa z vedlejší vsi na 18 vteřin do záběru, byl slavný v nejbližším okolí několik let. A tak si všichni dávali pozor, aby blábolili jen schválené věci a na nějaké jako prostě prostě nedošlo. Anežka Lídleška je výjimkou, potvrzující pravidlo a navíc je to sci-fi  ...

Slova a sousloví "vlastně, v podstatě, prakticky, nějakým způsobem, jako, viď, teda, řekl bych, takže, že jo, dalo by se říct,  samozřejmě, jak se říká" (a to i v mutaci "jak se říká lidově", používané zejména, když se chce papaláš přiblížit dělnému lidu) jsou slova a sousloví neškodná. Informaci žádnou nenesou, a jsou-li použita čas od času, nevadí. Bohužel dnes je říká skoro každej, takže až na přecitlivělé výjimky je už dávno nikdo nevnímá a hlava si je v pohodě po tom dlouholetém tréninku vyseparuje. Nejlépe se daří vycpávce "jako", která je častější než klasické vole. V posledních pár letech do této skupiny přibylo ještě "nicméně". Více o tom dnes již klasické dílo Vladimíra Justa (Slovník floskulí, Slovník floskulí 2, Velký slovník floskulí). Netřeba se vším co tam je sepsáno souhlasit, ale něco na tom bude.

Hitem posledních let je "jakoby". Nákaza se šíří lavinovitě a protože to říká gde gdo a furt, člověk to začne nevědomky opakovat a už ho mají. Příklady ze života:

Sedíme na Vánoce u širokého rodinného krbu a vedeme řeči. Takové to malé domácí plkání, však to znáte. Na pořadu je zdraví, co už taky v tomhle věku. Momentální paní mluvčí vypráví hrůzostrašnou zdravotní historku (o jiné paní, kterou půlka posluchačů ani nezná) a promluvu zakončí výkřikem: "A skončila jakoby v nemocnici." To mě probere a fantazie jede na plné obrátky - je v tý nemocnici nebo ne ? To ji tam vezli, na vrátnici zázračně vyzdravěla, tak ji vyklopili na chodník ? Nebo je v nemocnici "jakoby", aby hodný pan doktor napsal neschopenku a zaměstnavatel - kapitalistický vydřiduch byl řádně vytrestán ? Následující lingvistický pohovor je vo ničem, protože paní mluvčí ani neví, co řekla a nechápe, na co se ptám. Slovo "jakoby" používá zcela běžně, mastí to do každý čtvrtý jakoby věty a vůbec si toho nevšímá.

Jiná historka. Ptám se kolegy ve vzdálené gubernii, jak si vede nový manažer, který byl u našeho zákazníka instalován před dvěma měsíci. Odpověď: "No dělá tady jakoby ředitele". A včil mudruj, inžinýre ! Snaží se mi kolega mezi řádky naznačit, že nový ředitel je jenom paňáca, který je řízen přes špagátky nějakým loutkářem (beztak z Prahy), nebo jenom tak plká, protože tak mluví všichni ?

Porada vedení firmy. "Tu zakázku jsme jakoby předali". Fajn. Takže ji potom zákazníkovi jakoby vyfakturujeme, dodavatelům jakoby zaplatíme, zaměstnancům jakoby pošleme mzdu a všichni budou jakoby šťastní. V podstatě a prakticky. Vrcholem je formulace "Věřím, že tu zakázku jakoby předáme." To se nám k tomu všemu ještě přidala i víra. Takto "věřící" jakobysta by snad ani neměl podnikat, neboť s vírou je třeba se uchýliti spíše do kláštera.

Sekta jakobystů (stejně jako sekta otomistů) již dávno zdecimovala obecný lid a infiltrovala do médií, kde dále šíří svoje evangelium. Mluví se tak ve zpravodajství (ČT24 nevyjímaje) a zábavné panenky a zábavní panáčci nejsou schopni dát 30 vteřinovou promluvu spatra bez dvou tří "jakoby" a sedmi rovnoměrně rozprostřených "jako".

Důkaz. Stačí si z archivu ČT pustit "prémiový" plkací pořad naší/jejich České televize Všechnopárty a namátkou vybrat jakoukoliv epizodu (výživný na "jako" je třeba pátek 26.2.2016). Kromě Karla Šípa, který se zatím dostavil vždy, tam ještě byla cestovatelka Lucie Radová, baskytarista Tata Bojs Mardoša a herec Michal Pavlata. Celá ta taškařice trvá necelých 52 minut včetně titulků a v průměru jednou za půl minuty jsme byli oblaženi nějakým tím "jako" nebo "jakoby" (ostatní vycpávky nepočítaje, tentokrát se uplatnilo asi sedmkrát "že jo", o prostě a vlastně nemám přehled).

Statistika výskytů slov "jako" a "jakoby" je následující:

		Host
	jako/jakoby	jako/jakoby	Celkem
Úvod	5/0	-	5
	13/0	15/2	30
	12/1	17/15	48
	9/0	12/0	21
Celkem	39/1	44/17	101

And the Oscar for the Best Bulshitting goes to ... Karel Šíp. Tato česká moderátorská špička (?) obstarala celých 40% výskytů, a i když není čistým jakobystou ale spíše jen jakistou, má nakročeno slibně. Provozuje to každý pátek už deset let a dle sledovanosti ještě dlouho bude.

No a co ? Každej není Mahler, Svěrák nebo Eben. "Jakoby" je jenom další parazitní slovíčko, jako všechna předtím. Ať si každej mele, co chce, ne ?

Snad. Ale mám velké obamy, že úplně ne. Posunutých významů a newspeaku jsme si kdysi užili dost a s "jakoby" je to podobné. "Jakoby" s sebou totiž může nést informaci, která nemusí být posluchači zřejmá.

"Jakoby" je zcela jistě i změkčení vyřčeného a dost možná tím mluvčí naznačuje, že to co říká není a ani nemusí být přesné a už vůbec ne závazné. Že to třeba za hodinu a půl už může být jinak, ale to je v pořádku, protože jsme to řekli jenom jakoby, takže kdo se čemu diví ? Klikli jsme jakoby na KsichtoKnize, to jó, ale neznamená to lautr nic.

Tohle může mít široké využití. Např. mluvčí vlády by mohl prohlásit: " O uprchlíky se jakoby postaráme." To je správná evropská formulace, protože kdyby nás k tomu náhodou z Brusele dotačním vydíráním donutili, tak je to Ok, protože jsme řekli že jo. Ale když se o nikoho nepostaráme, protože by nás to nikdy ani nenapadlo, tak použití "jakoby" to dost zachránilo, protože jsme žádný určitý závazek nikdy nevyslovili.

Dosti již. Poučení ?

Mluvit trochu méně a možná pomaleji. Neplácat si žgryndy na kravatu jenom proto, že se to čeká. Hlava sem tam potřebuje přebrat ty věci, co se líhnou v žaludku nebo v játrech nebo kde, a někdy jdou bez korektury rovnou do hu... úst. Si tacuisses, philosophus mansisses. Jakožto nelatiník to překládám jako "kdybys držel hubu, nepoznali by, že jsi úplně blbej). I když ... je tady jeden pan inženýr, který mluví doooost pomaaaalu a přesto pro bonmot i z Hradu skočí ...

A jestli v příštích dnech budete obsesivně vyhledávat všechna jakoby a spol. v řeči svého okolí, tak to fakt není můj problém !

PS pro ty, kterým obecně dělá problém pochopit smysl psaného textu: Tohle není vo Justovi, vo Šípovi, vo uprchlících, vo víře, o Ebenovi už vůbec ne. Ani vo blbcích ani vo .. no vy víte vo kom, ale je to vo nás, vo jakobystech !