Předseda ÚS si v rozhlasové diskuzi stěžoval, že soud je zavalený množstvím případů, které mu občané a instituce předkládají.
Pravidla, podle kterých ÚS postupuje, si tento soud stanovil sám. Zřejmě si stanovil pravidla, o kterých se domnívá, že budou platit v právním státě. Obecné soudy stále postupují podle totalitních soudních pořádků, které jsou jenom částečně upravované. Polistopadoví "zákonodárci" viděli hlavní činnost soudů v překlopení socialismu do kapitalismu. Což se nějak stalo, ale justice si zachovala podobné postupy, jako v totalitě.
Právní stát musí zaručovat nedotknutelnost lidské důstojnosti a svobodu každému občanovi. Pouze skutková podstata trestného činu může být potrestaná. Státní úředník má právo požadovat po občanovi pouze to, co je uvedené v zákoně.
Soud je činnost za úplatu. Soudce každého soudu rozhoduje pouze o tom, co mu předložila žaloba. V každém sporu mohou být pouze dva účastníci, kteří jsou na výroku soudce přímo závislí. Soudce nesmí po žalobci požadovat, aby rozšířil žalobu o další účastníky. Pouze jeden účastník může mít pravdu. Na tom je založený princip spravedlnosti. Účastník sporu který u soudu neuspěje, hradí soudní náklady oběma stranám. Stát hradí podstatné náklady soudů, proto je zbavený povinnosti skládat úplatu. Skládání úplaty současně zabraňuje nesmyslnému podávání žalob.
V rozhlasové diskuzi předseda Ústavního soudu zamlčil, že každý výrok soudce má jenom dvě možnosti. Soudce může přiznat pravdu žalobci, nebo žalobu zamítnout. Ústavní soud tuto skutečnost ze soudního spisu snadno zjistí, a potvrdí nebo zruší výrok soudce. Jestliže ÚS zjistil nespravedlnost, je povinností ÚS zrušit platnost předpisu nebo zákona, podle kterého došlo k nespravedlnosti. Za to je ÚS placený. Obdobný spor se už u žádného soudu nesmí řešit v rozporu s tímto rozhodnutím ÚS.
Takový postup předpokládala i Ústava, která byla platná v první republice. Republika byla podstatně větší a ústavních soudců bylo méně než polovina. Aby se k soudům chodilo pro spravedlnost, nikoliv pro „závazné právní názory“, musí ÚS rozhodovat podle Ústavy. Je vnitřní věcí ÚS, jaké předpisy si stanoví. Ale stanovit by si to měl rychle. Občané si nezaslouží žít v mravním marasmu.
