V právním státě je moc soudní a moc výkonná na sobě nezávislá. Pro každého soudce platí, že může rozhodovat jen o takových věcech, ve kterých nemůže být obviněn z podjatosti.
Takže předpokládám, že žádný ústavní soudce se nikdy nesmí léčit v lázních. Protože jestli některý soudce se smí léčit v lázních, je každé rozhodování soudce podjaté. Pokud vím, žádná vyhláška nezakazuje léčbu soudců v lázních. Z toho mi vyplývá, že soudci Ústavního soudu rozhodují o věcech, která je výslovně v moci výkonné. Soudci nemají žádnou odpovědnost stran hospodaření státu. Přesto neustále vydávají rozhodnutí, která jim z povahy věci nepřísluší. Bohužel, je to praxe zavedená převážně levicovými stranami. To co nedovedli prosadit parlamentní cestou, neúnavně předkládali soudu. A soudci se rádi takovými případy zabývají. Skutečné problémy naší justice Ústavní soudci neřeší. Rovnost občanů před zákonem je pro ně cizí slovo. Zákonné právo na dovolání k soudu II. stupně je pouze pro solventní občany, nebo pro občany „s právnickým vzděláním“.
Samotný způsob rozhodování Ústavních soudců je velice problematický. Rozhodování většinou v žádném případě nezaručuje pravdivý výrok. To odporuje matematice. Pouze jednomyslný výrok poroty může být prohlášen za pravdivý.
Soudci a vyšetřovatelé nepostupují podle přirozeného výkladu práva. Zákon lze v přirozené mluvě definovat takto:
Zákon České republiky tvoří hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, nejnovějších poznatků věd přírodních a lékařských, Ústava, Listina práv a svobod, zákonná ustanovení vydaná zákonodárným sborem (sbírka zákonů), předpisy a vyhlášky vydané zmocněnými institucemi nebo osobami.
Z takového výkladu jednoznačně vyplývá, že vyhlášky ministerstva jsou výlučně v pravomoci ministerstva, a soudcům nepřísluší rozhodovat o věcech, které jsou v pravomoci moci výkonné.
Je velká škoda, že poslanci dosud nepřikázali soudcům a vyšetřovatelům, aby takto chápali zákon.
Průběh soudních procesů by se podstatně zkrátil. Stát by ušetřil na výdajích, které musí vynakládat na odškodnění nezákonně odsouzených občanů. Mohla by být zrušena instituce Justiční akademie, protože soudci jsou povinni vzdělávat se sami, tak jak je tomu v jiných oborech. Vzhledem ke stavu justice se domnívám, že Ústav státu a práva nemá nárok na existenci. Jeho funkci mohou přebrat Vysoké školy. Bohužel o jejich současné vysoké vědecké úrovni lze také s úspěchem pochybovat.
