Ústava a rozhodování soudů.

Zákon je třeba chápat jako hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky (které jsou platné v jakémkoliv státním uspořádání), nejnovějších znalostí z přírodních a lékařských věd, Ústavy, Listiny práv, Sbírky zákonných předpisů vydaných zákonodárným sborem a sbírky předpisů vydaných pověřenými institucemi. Toto uspořádání je povinen respektovat každý soudce kteréhokoliv soudu.

Jak mají soudci postupovat ve svých rozhodnutích je dáno článkem 82. Ústavy, který stanovuje: (1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.

Z toho plyne, že každý soudce je při výkonu své funkce nezávislý a jeho nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Jestliže soudce jednou rozhodne, nemá možnost své rozhodnutí změnit.

Práva občanů jsou stanovena jak v Ústavě, tak také v Listině práv a svobod identickým zněním: Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Každý spor řeší nejprve soudce I. stupně. Soudce je povinen posoudit důkazy podle svých znalostí a svědomí (soudcovského citu). Na základě důkazů vydá své zdůvodněné rozhodnutí. Jestliže rozhodnutí soudce akceptují obě strany sporu, soudní proces skončí. V případě, že některá strana sporu s rozhodnutím nesouhlasí, podá odvolání k soudu II. stupně. Každé odvolání lze uvést odstavcem:

„Beru na vědomí rozhodnutí soudce I. stupně, s jeho rozhodnutím nesouhlasím a přeji si, aby spor rozhodl soudce vyššího soudu. Žádný zákon mi nezakazuje zříci se soudce, který již jednou rozhodl.“  

To je přirozený výklad pojmu odvolání. Občan, který takto podá odvolání, vylučuje soudce I. stupně z řešení sporu. Povinností soudu II. stupně je znovu rozhodnout spor. Bez ohledu na rozhodnutí soudce I. stupně, je povinen vydat své nestranné rozhodnutí. Ve svém rozhodnutí může rozhodnutí nižšího soudu změnit.

Soudy II. stupně, které vracejí spor soudci I. stupně, jednají v rozporu s Ústavou. Termín „závazný právní názor“, o který se soudy opírají neobstojí v žádném exaktním výkladu.  Synonymum pro termín  „názor“ je „domněnka; teorie, kterou je třeba dokázat“. Na základě názoru, že se slunce otáčí kolem země, soudci posílali občany na hranici. Názor, že některá lidská rasa je vyjímečná, vedl ke vzniku světové války. Na základě názoru, že dělnická třída zvítězí na celém světě byli v nedávné době občané posíláni do uranových dolů. Ale i když v současné době jsou soudci přesvědčeni, že jejich rozhodování je v souladu se zákonem (a opětovně vracejí spor soudci nižšího soudu), je jejich povinností vypořádat se s občanským právem každého občana činit vše, co mu zákon nezakazuje. Nikde není napsáno, že se občan nesmí zříci soudce, který již jednou rozhodl. To, že někteří soudci nerespektují občanská práva, je smutnou vizitkou naší justice.

Jak vypadá živý spor s touto problematikou můžete sledovat na internetové adrese: http://dokumentytmobil.wz.cz .

Stížností k Ústavnímu soudu se domáhám nápravy.