Úkol pro právnické fakulty

Parlamentní komise vyšetřuje způsob převedení státního majetku do rukou současných (někdy neznámých) vlastníků. Dokud bude justice pracovat současným způsobem, tak výsledky komise nejsou realizovatelné v dohledné době.

Stav v naší justici je tristní. Nedodržují se základní práva občanů demokratického státu. Třicet let po sametové revoluci republika tápe, doplácí na špatné znalosti zákonodárců. Odborníci diskutují o tom, jak zajistit stabilitu naší měny. Jakým způsobem vypracovat důchodovou reformu, která minimalizuje nebezpečí znehodnocení úspor občanů.

Domnívám se, že budujeme stát na velmi pochybných základech. Stát, ve kterém může občan beztrestně prohlásit "pohrdám Ústavním soudem, protože tento soud pohrdá mými právy", nelze označit za právní stát. Soudy musí bezpodmínečně rozhodovat spravedlivě.

Základem právního státu je oddělení moci soudní od moci výkonné. V právním státě nemůže výrok soudu nikdo zpochybňovat. Každé rozhodnutí soudu je pravomocné. Pouze účastník sporu může požádat soud druhého stupně, aby prozkoumal pravdivost výroku soudu prvního stupně. 

Vážený pane premiére, pane ministře školství a členové vlády.

Máme soustavu nezávislých vysokých škol, které ze státního rozpočtu získávají nemalé prostředky. Je povinností našich právnických fakult, aby se vyjádřily, zda právní předpisy vzešlé z předešlých vlád zajišťují ekonomické a spravedlivé rozhodování soudů. Domnívám se, že byste měli přikázat všem školám, které vychovávají magistry a navrhují profesory právnického směru, aby navrhly takové úpravy právních předpisů, které bude lépe fungovat.

Je třeba, aby každá vysoká škola vypracovala své řešení. Odměna  vítězné vysoké škole za vykonanou práci by měla být dostatečná. Školy, které se řešení nezúčastní, budou zveřejněné, Tyto vysoké školy jsou spokojené se současným stavem v justici. 

Domnívám se, že tři měsíce je dostatečná doba k tomu, aby se jednotlivé univerzity vyjádřily.

Zákony přírodních věd jsou tisíciletí součástí zákona. Archimédův zákon musí platit v každém právním systému.

•  Zákony přírodních, technických a lékařských věd jsou nedílnou součástí zákona. 

Rovnost svéprávných občanů před zákonem je deklarována jak v Ústavě, tak v Listině práv. Tato rovnost byla občanům odebrána tím, že některé právní úkony mohou činit pouze „občané s právnickým vzděláním“ (dovolání, obrátit se na Ústavní soud). Povinné zastoupení občana je zdůvodnitelné pouze tehdy, kdy by občan mohl utrpět újmu, pokud takové zastoupení nemá. 

• Povinnost občana být zastoupen osobou s „právnickým vzděláním“ mohou soudy požadovat tehdy a jen tehdy, když zjistí, že by občanovi bez zastoupení mohla vzniknout újma 
• Každá smlouva je projevem svobodné vůle mezi různými subjekty. Soudy musí respektovat, že jednou uzavřená smlouva je platná. Uzavře-li stát platnou smlouvu, je tato smlouva zákonem pro současnou i následující vlády. Žádný státní úředník, nebo jiná firma (Kapsch) nesmí tuto smlouvu zpochybňovat.

Postup před uvalením vazby na bezúhonného občana:

• Posuzování možného trestného činu musí učinit soudce. Když soudce připustí, že předložené důkazy jsou dostatečné, stává se zákonným soudcem tohoto sporu. Může nařídit vazební stíhání občana. Obviněný se stává trestně stíhaným.
• Policie bez svolení soudce nesmí zasahovat do práv občana. Stát se tím dopouští trestného činu omezování základních občanských práv. Bývalý ministr spravedlnosti Pospíšil by to mohl pochopit, neměl by lhát u ES. Žádný soudce nepovolil stíhání premiéra. I  moderátoři České televize by to mohli pochopit.
• Parlamentu náleží rozhodovat o skutcích, které nejsou  v Ústavě uvedené. Vláda rozhodne, zda se obrátí na soud.

Soudce nesmí nařizovat, aby byla žaloba rozšířená o dalšího účastníka sporu. Naopak, soudce musí vyloučit všechny účastníky, kteří nejsou na výsledku sporu přímo závislí. To je princip vyloučení třetího,

V civilním řízení mají nyní soudci volnost výběru důkazů, které občan předkládá.

• V každém soudním řízení se soud musí vypořádat se všemi předloženými důkazy.

Ústava článek 82 (1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.

Litera Ústavy jednoznačně stanovuje, že ani soudce nadřazeného soudu nesmí ohrožovat nezávislé rozhodnutí soudu nižšího stupně. Soudy vyššího stupně mohou rozsudek nižšího soudu potvrdit, opravit, nebo vynést své nezávislé rozhodnutí. Nemohou „vychovávat“ soudce nižších stupňů. Občana zajímá pouze výsledné rozhodnutí soudu. Neznalost, podjatost, známosti, nebo lenost soudců vyšších soudů nesmí být důvodem k tomu, aby byl občan zbaven svého práva na spravedlivé a včasné rozhodnutí soudu. Soudci všech soudů jsou placení za rozhodování sporů. Nejsou placeni za to, aby uplatňovali svůj „závazný právní názor“ vůči nižším soudům. 

Ing. Karel Januška, ID: uiz6ad