Trestné činy státu

Úvaha nad současnou situací v naší republice. Pravda a morálka jsou pro soudce cizí slova. Spravedlnosti se občan dovolá jen stěží. Návrh k návratu právního státu.

Demokratický stát je definován rovností práv občanů před zákonem. O vině a trestu, nebo o právu a bezpráví rozhoduje pouze nestranný a nezávislý soud. Moc soudní a moc výkonná musí být přísně oddělené.

Institut státního zastupitelství je součástí moci výkonné. Pouze Nejvyšší státní zástupce má podle Ústavy právo obrátit se na Parlament. Je povinností ministra vnitra a celé vlády, aby dohlíželi nad prací státních zástupců. Státní zástupce má před soudem identická práva, jako každý občan. V konkrétním sporu může podat pouze jedno odvolání. Pozice Nejvyššího státního zástupce musí zaručovat bezproblémové levo-pravé střídání vlád, podle výsledků voleb.  

Z veřejných zpráv se dovídám: Vrchní soud původně vydal příkaz k Janouškovu sledování na období od 8. července do konce října. Už po měsíci však akci odvolal, protože dalších zjištění nebylo potřeba. Janoušek podle zpráv policie opakovaně zůstával bez doprovodu v pražských Žlutých lázních a v centru hlavního města si zašel do galerie.

V demokratickém státě smí každý soud vydávat pouze rozhodnutí, která odpovídají na otázky žalobce. Soud je služba za úplatu. Vrchní soud, který vydal rozhodnutí ke sledování občana Janouška, porušil svou pravomoc. Předseda vrchního soudu by měl být odvolán z funkce a případně zbaven soudcovského mandátu. Pouze moc výkonná (státní zástupci, policie tajná či veřejná), může provádět sledování bezúhonného občana. Po získání dostatečných důkazů je povinností státního zástupce požádat soud, zda shromážděné důkazy jsou dostatečné k tomu, aby byl občan vydán do rukou moci soudní. Když soudce shledá důkazy za dostatečné, stává se automaticky zákonným soudcem případu. Může dát svolení k vazebnímu zadržení obviněného. Žalovaný subjekt se stává „trestně stíhaným“. Jestliže soud zamítne předložené důkazy, státní zástupce je povinen předat shromážděné důkazy svému nadřízenému. Ten rozhoduje o dalším postupu.

Neustále tvrzení o tom, že premiér je „trestně stíhaný“ je veřejná pomluva. Žaloby na základě pomluvy svědčí pouze o tom, že republika není demokratickým státem ani po třiceti letech od sametové revoluce.

Státní zastupitelství nepochybně patří do moci výkonné. Vláda a ministr vnitra jsou zodpovědní za jejich správnou činnost. V rozhodování musí platit přísná hierarchie.

Na činnost soudů musí dohlížet ministr spravedlnosti. Jeho povinností je dohlížet na přísné dodržování Ústavy. Současný Ústavní soud se stal soudem dovolacím. Nerespektuje rovnost občanů před zákonem. Pouze konstatuje, že došlo k nezákonnému rozhodnutí soudu. Na další rozhodnutí čeká asi 1600 dalších stížností. V důsledku této skutečnosti by měl celý Ústavní soud rezignovat na svou funkci. Pohrdám Ústavním soudem, protože mne zbavil práva obrátit se něho.

Parlament by měl soudcům upřesnit jejich činnost. Zákony přírodních, lékařských a technických věd vždy byly a nadále musí být nedílnou součástí soudcova rozhodování. Ve stavu legislativní nouze by mohly být zásady demokratického státu přijaté zákonodárci. Politické strany a občanské iniciativy by se k doplňkům měly také veřejně vyjádřit.

Doplnění právních předpisů:

§1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
(1) Zákony přírodních věd, matematiky, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

(3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),

(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním držení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.
§ 3. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. 
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu. Soud na každém stupni má povinnost vyřešit spor.

§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

Přijetím těchto "doplňků" Parlamentem se z republiky stane demokratický stát. Přínosy do státní pokladny budou patrně ve stovkách milionů. K soudům se bude chodit pro spravedlnost. Trvání soudních sporů se podstatně zkrátí. Vyprázdní se místnosti plné úvah státních úředníků. Ušetří se náklady na soudní procesy i náklady za špatná rozhodnutí soudů. V justičních palácích bude místo i pro jiné úředníky.

Je povinností zákonodárců prosadit takové řešení, které zajistí každému občanovi, že najde u soudu spravedlnost. Domnívám se, že aktivním hledáním v poslanecké sněmovně se najde dostatečný počet poslanců, kteří se postaví za reformu justice.

V současnosti náklady za špatná rozhodnutí soudů stoupají každým rokem. Po přijetí navržených zákonných úprav budou náklady rychle směřovat k nule. Republika se stane právním státem v nejkratší možné době. Občané nepochybně ocení přínos každého politického subjektu, který se o tuto reformu zaslouží.

Ing. Karel Januška, ID: uiz6ad