Spokojenost předsedy ÚS se stavem justice.

Ve svém včerejším televizním vystoupení vyjádřil předseda Ústavního soudu spokojenost. Přál by si, aby ministerstvo spravedlnosti do soudního procesu nezasahovalo.

S názorem předsedy by bylo možné souhlasit, kdyby soudy dodržovaly základní axiomy při rozhodování. Především to, že soudce může vynášet pouze taková rozhodnutí, která mu zákon předepisuje, nebo taková, která mu předepisuje jeho soudcovské vědomí (soudcovská čest).

Nejvyšším psaným dokumentem je Ústava. Jestliže soudce vynese své rozhodnutí, platí článek 82. Ústavy:

(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.

Bohužel, tento základní článek soudci vyšších soudů nedodržují. Ze znění článku jednoznačně vyplývá, že každý soudce je při výkonu funkce nezávislý. Nestrannost žádného soudce nesmí nikdo ohrožovat. Ani soudci vyššího soudu nesmí ohrožovat nestranné rozhodnutí soudce prvního stupně. Povinností soudu II. stupně je vynést (prostřednictvím svého soudce, nebo podle zvyklostí senátu) své rozhodnutí. A protože má platit axiom dvoustupňového soudnictví, rozhodnutím soudu II. končí zákonný postup.

V případě, že rozhodnutí soudu II. stupně je pro některou stranu sporné, má následovat opravné řízení. Takové řízení by se mělo uskutečnit při soudu vyššího stupně. Zákonodárci by měli určit podmínky, jak má opravné řízení vypadat, zejména určit předsedu a členy smírčí komise, a způsob rozhodování v této komisi (porotě). V žádném případě nepatří spor, u kterého smírčí řízení neproběhlo, před Ústavní soud.

Popsaný postup soudního sporu vyplývá i ze základních občanských práv. Termín odvolání (proti rozsudku soudu I. stupně) lze obecně definovat: „Beru na vědomí rozhodnutí soudce i. stupně, ale (protože můžu činit, co mi zákon nezakazuje) žádám, aby spor rozhodl soudce II. stupně.“ Soudci II. stupně, bohužel, takový postup neakceptují a sveřepě vracejí spor soudci I. stupně (kauza Tluchoř, dokumentytmobil.wz.cz). Soudci II. stupně pohrdají občanskými právy a rozhodují v rozporu se zákonem.

Sněmovna by měla definovat, jak mají soudci pojmout termín zákon. Navrhuji:

Zákon České republiky tvoří hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, nejnovějších poznatků věd přírodních a lékařských, Ústava, Listina práv a svobod, zákonná ustanovení vydaná zákonodárným sborem (sbírka zákonů), předpisy a vyhlášky vydané zmocněnými institucemi nebo osobami.

Užitek z tohoto rozhodnutí zákonodárců by byl ohromný. Soudní procesy by se zkrátily nejméně o polovinu, protože soudci II. stupně by nesměli vracet spory soudům I. stupně. Ušetřily by se náklady, které je stát povinen platit za špatná rozhodnutí soudců. Nemohlo by docházet k situacím, kdy bezúhonní občané (a dokonce poslanci chráněni imunitou) jsou měsíc ve vazební věznici.