Presumpce viny – policejní stát

Policejní orgány opět požadovaly vydání bývalého primátora Svobodu (současného poslance) k vyšetřování.

 Aby byl kdokoliv (nejenom poslanec) vydán a případně zadržen policejními orgány, k tomu je nezbytně nutné, aby došlo k trestnému činu (vražda, loupež, sedm milionů v krabici). Žádný takový čin nebyl zveřejněn. Vyšetřovací orgány nemají právo kazit dobrou pověst žádného občana, natož poslance. Ministr vnitra a ministryně spravedlnosti jsou v klidu. Hledají trestný čin, který by zdůvodnil zásah proti nevinným občanům. Najde se některý poslanec, který položí předkladatelům jednoduchou otázku: K jakému trestnému činu došlo, při kterém se poslanec Svoboda provinil? Podezření není trestný čin. Je to spekulace, jak lze zneužívat pravomoc policie.

Když poslanci bývalého primátora nevydají, ke stíhání může dojít po skončení mandátu. Co to je za stav „stíhání pro podezření“? Každý občan je ze zákona nevinný, dokud mu není trestný čin soudem potvrzen. Každého občana může policie prověřovat všemi zákonnými prostředky. K tomu je policie určena. Ale kde státní zástupci vynalezli „vydat občana ke stíhání pro podezření“ to nechápu.

Nechápal jsem, jak soudci mohou takový stav připustit. Vysvětlení je jednoduché. Soudci buď Ústavu nečtou, nebo ji nerespektují. Podjatým rozhodnutím Nejvyššího soudu si přisoudili zpětné doplatky mzdy. Poslancům se rozhodnutí soudců líbí, protože ani oni nepřijdou zkrátka. Republika to zatím unese.

O peníze jde až v první řadě.