Poslanecký píseček

Z televize jsme informováni, jak současná opozice plamenně bojuje za dodržování jakéhosi řádu, který si poslanci odhlasovali. Rozhodnout o tom, zda poslaneckou bábovičku někdo boří právem, či neprávem, má  Ústavní soud.

Co kdyby se všichni poslanci raději zamysleli nad tím, zda naše justice dodržuje Ústavu a Listinu práv? Jak je možné, že skupina bezúhonných občanů byla měsíc ve vazební věznici a nikomu to nevadí?

Jestliže nějaký problém patří před Ústavní soud, tak je to dodržování základních občanských práv. Poslanci by soudcům měli připomenout znění Ústavy a Listiny. Pro každého občana platí presumpce neviny. Soudci tuto elementární skutečnost ignorují. Bohužel, tato skutečnost je i Ústavním soudcům lhostejná. Kdo jiný než poslanci, může soudcům připomenout jejich povinnosti? Kdo jiný než poslanci, má trvat na tom, aby byl dodržován princip rovnosti občanů před zákonem? Jak je možné, že institut právního zastoupení je používán k tomu, aby zajistil „občanům s právnickým vzděláním“ taková privilegia, která jim rozhodně nepatří. Ve spěchu poslanci schválili nový Občanský zákoník (z dílny ministerstva spravedlnosti), a na základě jeho znění se dějí zločiny na dětech.

Každý má právo na  právní pomoc v řízení před soudy a všichni jsou si v řízení rovni. Pracovníci, kteří píší právní předpisy, tento odstavec Listiny ignorují, a nařizují, že i některá běžné úkony (zápisy do obchodního rejstříku) mohou navrhovat pouze „občané s právnickým vzděláním“. Páni poslanci, kde je rovnost občanů před zákonem? Ministerstvo spravedlnosti se chová jako největší protagonista advokátů.

Zákony matematiky jsou nedílnou součástí zákona v každé slušné společnosti. „Důkaz opaku jest dovolen, pokud jej zákon nevylučuje“. Tak to bylo definováno za mocnářství. Soudce se musel vyrovnat s tím, zda opak jeho rozhodnutí je také výrok pravdivý. Jestliže soudce vynese výrok „smlouva, ve které některá strana poruší smluvní podmínky, je platná“, potom také musí být pravdivý opak tohoto výroku, čili „ smlouva, ve které se neporuší smluvní podmínky, je neplatná“. Tuto triviální logiku naši soudci neuznávají a s klidem vynášejí nepravdivé výroky. Právní moci nabývají nepravdivé výroky.

Ministerstvo spravedlnosti se zabývá obsazováním řídících postů. Jmenováním sebelepšího soudce justici nenapraví.

Případným diskutujícím, kteří se domnívají, že se stále opakuji, se omlouvám. Mají pravdu. Ale téma je pro každého občana závažné.

Úvaha je založena na hodnocení procesů z veřejných zdrojů (případ zadržených poslanců, rozhodnutí soudce Paclíka v kauze K. Got) a z procesů, ve kterých jsem po soudu požadoval rozhodnutí o platnosti uzavřených smluv. Popsáno na http://soudniproces.wz.cz/, http://soudniprocesb.wz.cz/, http://soudniprocesb2.wz.cz/, http://soudniprocesus.wz.cz/, http://soudniprocesus.wz.cz/, http://dokumentytmobil.wz.cz/.