Potřebuje stát rozhodnutí soudu, které je nepravomocné? Znalci soudních procesů z řad novinářů tento termín běžně používají.
Málokdo se zamyslí nad tím, co to vlastně znamená. Jestliže existuje takové rozhodnutí soudu, které nelze vykonat, potom rozhodnutí soudu je zbytečné. Pouze Ústavní soud může vydávat rozhodnutí, kterými jsou vázaní soudci všech soudů.
Každý soud(ce) může nařizovat občanům, institucím, státu, nebo státním úředníkům. Zákonodárcům může soud nařizovat po schválení komorou. Ústavou je zakázáno cokoliv nařizovat jednotlivým soudcům. Každý soudce rozhoduje nestranně a nezávisle podle svých znalostí (vědomí), ale někdy také podle svého svědomí. Soudce jiného soudu (s výjimkou Ústavního) nesmí nic přikazovat jinému soudci. To je podmínka v právním státě nepřekročitelná.
Zákonodárci stanovili hierarchii různých soudů, ale nestanovili jim povinnost vyřešit do důsledků každý spor. Posuzovat soudní spis a vyjadřovat k němu nějaký názor, který není doplněn následným příkazem výkonu rozhodnutí, je sice možné, ale přikázat jinému soudu, aby podle tohoto názoru rozhodl, je nezákonné.
Když některé soudy vynášejí „nepravomocná“ rozhodnutí, jednají proti zákonu.. Dochází k ovlivňování soudů jinými soudci. Ze soudního procesu se stává nekonečná hra, kdo z koho má silnější hlas. Kdo má blíže k veřejnoprávním mediím, ten má větší šanci vyhrát. Nebo vyhraje ten, kdo je pro společnost sympatičtější. Když je někdo nesympatický, tak lze modifikovat žalobní návrh. V našem „právním státě“ je to maličkost. Nikoho to neudiví. „Osob s právnickým vzděláním“ máme plný zákonodárný sbor. Místo soudního procesu máme divadelní tragikomedie s nekonečným počtem jednání.
Připomenu závazek Hnutí ANO před volbami do parlamentu:
"Pro důvěru občanů ve stát je klíčová spravedlnost. Soudy tu nesmějí být pro soudce a advokáty, ale pro občany. Zasadíme se o zrychlení nekonečných soudních stání a o vymahatelnost práva. A soudní procesy se nesmí táhnout neuvěřitelných 10 nebo 15 let."
Jak jednoduché pro politické hnutí, které zvítězilo. Stačí, aby se soudcům připomněla litera Ústavy.
Aby republika spěla k právnímu státu, do právních norem je třeba zařadit následující příkazy soudcům:
Soud se musí vyjádřit ke každému předloženému důkazu. Soud na každém stupni má povinnost vyřešit spor. Nemá právo nutit jiný soud, aby za něj rozhodoval.
Nikdo jiný než zákonodárci to nemůže učinit. Čím dříve to zákonodárci nařídí, tím rychleji se republika stane právním státem. K "trestnému činu soudce" ve spojitosti s jeho funkcí nemůže v budoucnu již nikdy dojít.
