Kam se ztratil zákon?

Poslední dobou sledujeme v přímém přenosu, jak také lze chápat zákon. Bezúhonní občané (dokonce bývalí poslanci) jsou podle mínění vyšetřovatelů povinni vypovídat o svém poslaneckém mandátu, kterak to bylo, když se mandátu vzdali. 

 Dva si dovolili odepřít výpověď, (...nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá….je znění Listiny práv) a vyšetřovatelé jim udělili pokutu po 20000 Kč. Sami byli bezdůvodně měsíc ve vazební věznici. Bez spáchání trestného činu, chráněni nejen imunitou, ale také presumpcí neviny, která platí pro všechny občany. Vše na základě rozhodnutí našich „občanů s právnickým vzděláním“. Jedni jsou soudci a druzí vyšetřovatelé. Nutno podotknout, že k oběma krokům byly použity odstavce soudních pořádků. Je to jako by vás v nemocnici léčili nikoliv podle nejnovějších metod, ale podle nemocničního řádu.

Minulé vládě tato situace nevadila, ale její konce každý zná. Současná vláda má v plánu vypracovat nové soudní řády (Trestní i Občanský). V deníku MFD ze dne 28/3/2014 by rozhovor redaktorky J. Blažkové se soudcem Nejvyššího soudu P. Šámalem. Z rozhovoru je patrné, že chystané novely Občanského soudního řádu a Trestního řádu mohou být opět v rozporu se zněním Ústavy a Listiny práv. Odvolání  řadí soudce Šámal mezi řádný opravný prostředek. Termín odvolání je zákonný prostředek (nikoliv opravný) každého účastníka sporu. Přirozený výklad termínu odvolání je tento: „Beru na vědomí rozhodnutí soudce I. stupně, s jeho výrokem nesouhlasím, a podle Listiny práv prohlašuji, že se tohoto soudce zříkám. Trvám na tom, aby spor rozhodl soudce II. stupně.“ Takové prohlášení může vznést každý účastník sporu, a povinností soudců je toto právo občana akceptovat.

Dvoustupňové soudnictví by mělo být axiomem, z toho plyne, že každý má nárok na rozhodnutí dvou soudců. Ústava jednoznačně vylučuje, aby se případ dostal znovu k soudci, který již jednou rozhodl. Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Ani soudce vyššího soudu nesmí ohrožovat nezávislé rozhodnutí soudce I. stupně. Povinností soudce vyššího soudu je spor rozhodnout, nikoliv hodnotit kroky soudce nižšího soudu. Soudce má možnost rozhodnutí nižšího soudu potvrdit, nebo vynést jiné. Žádná námitka proti tomuto výkladu neobstojí. Soudce II. stupně má k dispozici stejné prostředky, jako soudce I. stupně.

Pořád se domnívám, že dříve než se přistoupí k vypracování nových soudních pořádků (Trestního a Občanského), měla by sněmovna přijmout tuto definici Zákona:

Zákon České republiky tvoří hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, nejnovějších poznatků věd přírodních a lékařských, Ústava, Listina práv a svobod, zákonná ustanovení vydaná zákonodárným sborem (sbírka zákonů), předpisy a vyhlášky vydané zmocněnými institucemi nebo osobami.

Tímto krokem by se usnadnil přechod od současného nesmyslného aplikování některých odstavců soudních pořádků. Hodně by se v soudnictví změnilo přirozeným postupem.