Justiční mafie a právní stát

Císařství, království, diktatury, právní státy, demokracie a jiné formy vládnutí lze hodnotit podle rozdělení moci výkonné, zákonodárné a soudní. V diktaturách mají absolutní moc diktátoři a jeho podporovatelé.

Způsob vládnutí, respektive postavení soudů, určuje, zda lze stát zařadit mezi právní státy nebo diktatury. Slabinou demokracie je, že lze populisickými hesly ovlivnit názor velkého množství voličů, a tím zničit fungující demokratický stát. Hitlerovské Německo je toho otřesným příkladem. Naše republika stále zůstává právnickou louží, ze které zákonodárci nechtějí vybřednout.

Po roce 1989 byli všichni soudci NDR vyměnění a nahrazení soudci ze Spolkové republiky. Američané věděli, jak nebezpečné je nechat moc soudní podřízenou moci výkonné.

Správné střídání vlád vidíme v USA a ve Velké Británii. Populističtí představitelé "demokratických" občanů si přejí, aby R.Tramp nebyl prezidentem. Když zvítězí, nastanou pro občany USA časy levicové vlády (v USA jsou pravicovou stranou Republikáni, a levicovou stranou jsou Demokraté). Naše levicová televize a rozhlas mají osvědčené komentátory (současně i moderátory), kteří bezostyšně propagují svého zaměstnavatele, jako toho pravého šiřitele pravdy. Do pořadů si zvou výlučně politiky vychované v totalitě. Pějí chválu na náš Ústavní soud, který má stejný cíl, jako ostatní právníci vystudovaní v totalitě. Zachovat současný stav, protože je to v jejich primárním zájmu.  Místo spravedlivého soudnictví  u nás rozhoduje justiční mafie. Ústavní soudci "naleznou" nespravedlnost, a tím pokládají svou práci za ukončenou. Asi jsou málo finančně ohodnocení, a jako v minulosti přikážou moci výkonné, aby jim upravila platy podle předpisů, kterými přidali státním úředníkům. Část soudců kdysi toto přidání odmítla. Nyní jsem zaslechl, že se soudci opět hlásí mezi potřebné. A. Babiš byl tenkrát ministrem financí, a pokud si vzpomínám, písemně jsem upozorňoval na protiprávní spojování odměňování soudců a občanů.

Soud je činnost za úplatu. Žalobce skládá částku, kterou soudce stanovuje před svým rozhodováním. Žalobce podstupuje riziko, že v případě neobhájení své pravdy o složenou částku přijde, a navíc bude hradit náklady žalované strany. Z toho jednoznačně plyne, že se soud nemí zabývat problémy, které vznikají mezi jednotivými úřady státu. Stát v roli žalobce nikdy poplatky předem neskládá. Pro nalezení pravdivého výroku soudce stačí dvě jednání. Žalobce může pravdu obhájit, nebo u soudu neuspět. Spory mezi státními úřady musí rozhodovat vláda. Premiér je zodpovědný za činnost všech úřadů. Když se neosvědčí, občané voliči ho v následujících volbách nepodpoří..

Poslankyně a bývalá ministryně Válková, jakož i většina členů Parlamentu by si měli uvědomit, jak nebezpečné je přehlížení pravdy. 

V blogu Ústavní soud a pravda navrhuji, jak vybřednout ze současné situace:

kareljanuska.blog.idnes.cz/c/742245/ustavni-soud-a-pravda.html