V deníku MFD (27/3/2014) jsem si přečetl zajímavý rozhovor redaktorky J. Blažkové se soudcem Nejvyššího soudu P. Šámalem.
Z rozhovoru je patrné, že chystané novely Občanského soudního řádu a Trestního řádu mohou být opět v rozporu se zněním Ústavy a Listiny práv. Odvolání řadí soudce Šámal mezi řádný opravný prostředek. Termín odvolání je zákonný prostředek (nikoliv opravný) každého účastníka sporu. Přirozený výklad termínu odvolání je tento: „Beru na vědomí rozhodnutí soudce I. stupně, s jeho výrokem nesouhlasím, a podle Listiny práv prohlašuji, že se tohoto soudce zříkám. Trvám na tom, aby spor rozhodl soudce II. stupně.“ Takové prohlášení může vznést každý účastník sporu. Dvoustupňové soudnictví je axiomem, každý má nárok na rozhodnutí dvou soudců. Ústava jednoznačně vylučuje, aby se případ dostal znovu k soudci, který již jednou rozhodl. Ani soudce vyššího soudu nesmí ohrožovat nezávislé rozhodnutí soudce I. stupně. Povinností soudce vyššího soudu je spor rozhodnout, nikoliv hodnotit kroky soudce nižšího soudu. Soudce má možnost rozhodnutí nižšího soudu potvrdit, nebo vynést jiné. Žádná námitka proti tomuto výkladu neobstojí. Soudce II. stupně má k dispozici stejné prostředky, jako soudce I. stupně.
V systému úplně chybí definování dovolacích soudů. Většina sporů řeší vztah mezi dvěma zákonnými právy. Třeba právo na to, aby rodička rodila doma a právo (nebo povinnost) lékaře zasáhnout ve prospěch dítěte. Takové spory se musí řešit dovolacími porotami. V nich by měli být zastoupeni soudci a odborníci ze všech stran sporu. Rozhodnutí poroty by mělo být jednomyslné, protože většinové rozhodnutí nezaručuje pravdivost výroku. Kauzy nelze předkládat Nejvyššímu nebo Ústavnímu soudu.
Pořád se domnívám, že dříve než se přistoupí k vypracování nových soudních pořádků (Trestního a Občanského), měla by sněmovna přijmout tuto definici Zákona:
Zákon České republiky tvoří hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, nejnovějších poznatků věd přírodních a lékařských, Ústava, Listina práv a svobod, zákonná ustanovení vydaná zákonodárným sborem (sbírka zákonů), předpisy a vyhlášky vydané zmocněnými institucemi nebo osobami.
Tímto krokem by se usnadnil přechod od současného nesmyslného aplikování některých odstavců soudních pořádků. Hodně by se v soudnictví změnilo přirozeným postupem.
