Hierarchie zákonů, moci soudní a moci výkonné

Má-li společnost fungovat s nejmenšími náklady, je bezpodmínečně nutné, aby byla přesně určená pravomoc pro každého člena společnosti. Pravomoc občanů je definována v Ústavě a Listině práv. Každý může činit, co není zákonem zakázáno. V úřadech platí, že rozhodnutí nižšího úřadu kontroluje a případně mění nadřízený úřad. Jedině takový způsob zaručuje, že chod společnosti je řízen s nejmenšími náklady. Nejvyššími úředníky moci výkonné jsou ministři.

Bohužel v současném jednání úředníků je tento postup porušovaný. Nejhorší případy jsou vidět na nejvyšších postech. V poslední době třeba případ soudu s p. Janouškem. Nevím, zda je informace pravdivá, ale z medií jsem se dozvěděl, že státní zástupkyně se na místě odvolala proti rozhodnutí soudce. V takovém případě je třeba státní zástupkyni odvolat. Rozhodnutí moci soudní bylo vysloveno, a v daném okamžiku nemá státní zástupkyně jinou možnost, než nechat posoudit rozhodnutí soudu svému nadřízenému. Moc soudní a výkonná jsou na sobě nezávislé, a to je nutné respektovat v každém okamžiku jak u moci soudní, tak výkonné.

Horší případy nastávají, když soudci vyšších soudů porušují Ústavu, a nutí rozhodovat soudce nižšího stupně. Jde třeba o spor kolem bývalých poslanců (Tluchoř). Soud II. stupně vrátil rozhodování soudci I. stupně. To je porušení hierarchie a nerespektování Ústavy. Soudce má jen jednu možnost se ke sporu vyjádřit a jeho rozhodnutí nemá nikdo zpochybňovat. Pouze soudce nadřízeného soudu má možnost toto rozhodnutí potvrdit, nebo změnit. Nejvyšší soud se nezabýval podstatou sporu (zda k trestnému činu došlo), ale dva bývalé poslance vyjmul z vyšetřování (posuzoval kroky soudu, nikoliv občanů). Nezákonné vazební věznění bezúhonných občanů bude muset uhradit stát.

Trapný případ byl medializován při odvolání vedoucího úředníka vězeňské správy. Jaké měl vzdělání, když „podával rozklad“ proti jednoznačnému rozhodnutí ministryně spravedlnosti? Respektoval hierarchii moci výkonné?

Pořád se domnívám, že soudci nejen porušují literu Ústavy a Listiny práv, ale také si osobují práva, která jim nikým nebyla svěřena. Poslanecká sněmovna by se měla usnést na podobné definice zákona:

Zákon České republiky tvoří hierarchické uspořádání všech zákonů matematiky, nejnovějších poznatků věd přírodních a lékařských, Ústava, Listina práv a svobod, zákonná ustanovení vydaná zákonodárným sborem (sbírka zákonů), předpisy a vyhlášky vydané zmocněnými institucemi nebo osobami.

 Takové logické a samozřejmé upřesnění definice zákona by přineslo ohromné zlepšení právní jistoty občanům. Soudní procesy by se zkrátily nejméně o polovinu. Institut Justiční akademie, který byl vpašován do zákonných předpisů „občany s právnickým vzděláním“, by mohl být bez následků zrušen a efektivita soudů by podstatně vzrostla.