Důkaz o chybném rozhodnutí soudu (vzetí poslanců do vazby)

Předkládám nezvratný důkaz toho, že poslanec se nikdy nemůže dopustit trestného činu při nakládání se svým mandátem.

Ústava

Článek 2

(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Poslanec získal mandát ve svobodných volbách. Podle uvedeného článku Ústavy může se svým mandátem činit, co není zákonem zakázáno. Čili může se ho vzdát, může ho vyměnit za jinou funkci, může ho prodat. Nikdy nesmí být obviněn, že se dopustil trestného činu, protože takový trestný čin není nikde v zákoně uveden (nakládání s poslaneckým mandátem). To, jak soudce porovnal jednání poslanců (a ostatních) s trestným činem vraždy, by mělo logiku jen a pouze v tom případě, kdyby nakládání s mandátem bylo trestným činem. Což rozhodně není. Platí odstavec (4) Ústavy. Všichni, kteří mají pravomoc v daném případě rozhodovat, musí rozhodovat v mezích zákona. Soudce by měl být napomenut a státní zástupce by měl být odvolán.

V důsledku jejich rozhodnutí jsou bezúhonní občané zbaveni základních občanských práv.