Od konce třicátých let minulého století se u nastupujících manažerů začaly měřit intelektuální předpoklady pro řídící práci. Po čtyřiceti letech používání testů začal být význam výsledků měření IQ zpochybňován jako celistvý obraz uchazeče o určitou pozici. Do popředí zájmu se dostal další rozměr psychiky – EQ jako emoční a sociální inteligence. Posledních dvacet let se do popředí dostává požadavek na AQ a CQ. Co to je?
Nároky na manažery prudce rostou. Už dávno nestačí, aby byli v něčem odborníky. Už vůbec nestačí, aby uměli jen zorganizovat a řídit práci. Dnes se hledají lídři, kteří umějí rozvíjet lidi a „vykřesat“ z nich plný potenciál takovým způsobem, aby byli nadšeni. Podívejme se na jednotlivé požadavky blíže.
Požadavky na manažery
IQ. Měření IQ odhaluje jen jakési rozumové a poznávací (kognitivní) předpoklady pro práci. Před padesáti lety manažerovi stačila mírně nadprůměrná intelektuální inteligence a titul z dobré školy. Pak se přišlo na to, že úspěšní manažeři potřebují něco více než jen vysoké IQ. Časem se zjistilo, že mnoho lidí s vysokým IQ neumí řídit sebe sama a druhé lidi, nevěří si nebo jsou nerozhodní. Mnozí vysoce nadprůměrní lidé se v krizových situacích hroutili a v rozhodování je předčili lidé s průměrným IQ. Ukázalo se, že úspěšní jsou ti, kdo umí řídit sebe a vést lidi.
EQ. Proto se u manažerů zkoumala tzv. sociální inteligence, které se dnes říká emoční inteligence. Tato inteligence zahrnuje: schopnost sebepoznání, schopnost sebepřijetí, vysokou schopnost sebeřízení, empatii i sociální cítění a ovládání sebe sama. To znamená, že manažer dokáže realisticky poznat sebe sama, přijmout sebe sama bez výhrad – tedy mít se zdravě rád, dokáže rozvíjet své přednosti a eliminovat své nedostatky. Umí si vytyčovat cíle a dosahovat jich. Umí sám sebe řídit. Naučí se znát vznik a průběh svého rozčilení a umí je včas eliminovat, aby mu před ostatními „neujížděly nervy“. Manažer má vyvinutou empatii – tedy umí se vcítit do lidí, které vede a řídí, jak jim je, když je vede a řídí svým stylem.
Manažer s vysokým EQ má vyvinuto i sociální cítění, aby to uměl s lidmi, aby je uměl vést, povzbuzovat, nabíjet energií, aby uměl sestavit tým ze správných týmových rolí, sladit je a tým vést k vysokým výkonům. Manažer s vysokým EQ dokáže vyhrávat i prohrávat. Umí se poučit z chyb a je vytrvalý. Je vnitřně integrovaný, má jednotu slov a činů, je důvěryhodný a čitelný.
AQ. Postupem času se zjistilo, že v turbulentní době nestačí být chytrý a umět to s lidmi, ale také se rychle rozhodovat v prostředí neurčitosti a nedostatku relevantních informací. Proto začala být žádána tzv. akční kompetence - AQ. Tedy schopnost přijímat rychlá a správná rozhodnutí. Lidé nemají rádi váhavé střelce. U manažerů a vůdců obdivují rozhodnost a schopnost přijmout odpovědnost za svá rozhodnutí. Turbulentní doba žádá manažery s AQ.
CQ. V posledních dvaceti letech si odborníci všimli, že nejlepší výsledky mívají firmy, které dělají věci jinak – odlišují se od ostatních. Při bližším zkoumání odhalili příčinu úspěchu – vysokou míru tvořivosti u top manažerů. Ti zjistili, že kreativitu potřebují k vymyšlení nových oblastí byznysu, ke skokovým inovacím, k vymýšlení nové organizační struktury a organizace práce, k vedení lidí, ke kreativnímu marketingu, k hledání úspor, apod. Odborníci na management se shodli, že jde o základní kompetenci manažera: kreativní inteligenci – CQ.
Toto jsou požadavky na manažery, které jsou uváděny v učebnicích manažerské psychologie, v knihách gurů managementu, v příručkách pro kouče a trenéry. Co je zajímavé, že donedávna mnozí top manažeři tyto požadavky ignorovali, protože jim to v práci jakž takž šlo a nic je nenutilo se měnit či rozvíjet. Jen ti velmi ambiciózní, kteří cítili svůj velký potenciál, si najímali lektory, konzultanty a kouče, aby jim pomohli odstranit mentální bloky a potenciál plně rozvinout. Od roku 2010 je vše jinak. Top manažeři, zvláště CEO, najednou prozřeli.
Světová krize probudila manažery
Co změnilo přístup manažerů? Krachy miliónů firem na celém světě. Vznik nových dravých firem. Obava, že nebudou stačit na úkoly a hrozby, které přicházejí. IBM provedla od září 2009 do ledna 2010 průzkum mezi 1500 generálními řediteli - CEO v 33 oborech a v 60 zemích světa a dotazovala se jich (opakovaně od roku 2004), jaké vlastnosti by měli mít, aby obstáli v nejbližších letech. Výsledek průzkumu všechny překvapil.
Nejdůležitější vlastnosti CEO (generální ředitele)
Kreativita 60 %
Integrita 52 %
Globální myšlení 35 %
Vliv 30 %
Otevřená mysl 28 %
Horlivost (obětování se věci) 26 %
Zaměření na udržitelnost (?) 26 %
Skromnost – pokora 12 %
Spravedlnost 12 %
Zdroj: www.ibm.com/ceostudies2010
Na prvním místě označili všichni CEO tvořivost, která jim má pomoci podívat se na problémy jinýma očima a nacházet neobvyklá řešení nečekaných zvratů v přírodě (zemětřesení, sopky, hurikány) v ekonomice (finanční krize, pád eura) ve společnosti (terorismus, války) a v technologiích (objevy a vynálezy), které budou prudce měnit obory podnikání. Manažeři se konkrétně obávají poklesu vlivu USA, Japonska a Evropy, rychle rostoucího vlivu Číny, Indie i Brazílie, technologických zvratů v nanotechnologiích, které brzo změní téměř všechny obory. V USA se bojí rozsáhlých státních regulací a rostoucích sociálních nákladů podnikání.
Proč CEO tak naléhavě potřebují tvořivost? Uvědomují si rozdíl mezi svými momentálními schopnostmi a složitosti událostí, které se na svět hrnou. IBM tento rozdíl měří a nazývá jej „mezerou nedostatečnosti“ (podobně jako guru Andrej Kopčaj). Asi dvě třetiny dotázaných ředitelů uvedlo rozdíl mezi svými schopnostmi a složitostí událostí 30 %. Ti nejvíce úspěšní a kreativní ředitelé uvádějí rozdíl jen 6 %.
Mnoho dotázaných ředitelů uvedlo, že si najímají lektory kreativity, aby jim změřili míru inovativního prostředí ve firmě, nastavili systémy podchycení a využívání kreativních talentů a trénovali v kreativitě top management i specialisty. Jiní ředitelé se přihlásili do dvouletého kurzu Master of Business Creativity nebo do pětiletého studia Master of Fine Arts. Perličkou je přiznání řady CEO, že začali buď malovat, fotografovat, točit filmy, hrát na hudební nástroj či hrát divadlo. Mnozí díky tomu pociťují zlepšení svého kreativního myšlení.
Včera představil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek novou koncepci k návratu zpět na vrchol – mezi 20 nejlepších. Jeho náměstek – ing. Martin Tlapa pak řekl, že ke zvýšení konkurenceschopnosti potřebují firmy rozvíjet kreativitu a přicházet s vynikajícími inovacemi. Bez ní budeme zaostávat a propadat se v mezinárodním žebříčku níž a níž. Nyní jsme na ostudném 36 místě.
Více si o tom přečtěte na http://www.mpo.cz/dokument87682.html
