Jsme fakt horší, než zbytek světa, nebo je sebeponižování jen naše národní záliba?
Zpráva z internetu: Nadpis - Typicky české: Zjistilo se, že se u nás ve škole vykrádají zamčené skříňky. Tak některý z hlavounů vyrobil krásné cedulky s varováním, aby si studenti ve skříňkách nenechávali nic cenného... no a vzápětí někdo ukradl i ty cedulky.
Reakce čtenářů:
- klasika... Podle tohoto poznáváme, kde žijeme...
- no jo, přesný nadpis, tohle prostě sedí...
- ano, typicky české, co dodat...
- čecháčci...
- to se může stát jen v Čechách...
- prostě typicky česká povaha ...
Téma z hospody: Viděli jste včera ten parlament?
Reakce účastníků:
- to je možné jenom u nás...
- v Americe by je vypráskali...
- to jsou prostě Češi...
- takový blbce máme jenom my...
- stydím se, že jsem Čech...
- stejně všichni jenom kradou...
Z rozhovoru s významnou celebritou ve známém magazínu: ...myslím, že nejhorší vlastností Čechů je závist. Za úspěch se v našich končinách tvrdě platí.
Z úspěšného českého časopisu: Jsme mizerní, nespolehliví, nemorální, závistiví, podlí, chamtiví, neschopní, zakomplexovaní...
Setkáváme se s tím denně a všude. Téma nerozhoduje, všechno skončí podobně. Podléhají tomu i profesionálové v novinách, televizi, rozhlasu. Na podobném globálním hodnocení tzv. české povahy se shodnou zpravidla všichni. Co je s podivem, nikdo se takovým necítí. Každá sešlost se shodne, že u stolu sedí čestné české výjimky. Větší organizované skupiny si to dávají preventivně do svých programů.
Charakterní a bezcharakterní národy neexistují. Jsou charakterní a bezcharakterní lidé. Nejsme horší ani lepší než jiní, jsme typičtí negativním hodnocením své virtuální české povahy, což je něco, co mají ostatní Češi, ale my ne. Bičujeme se, schází nám sebevědomí. Pocit malosti si sugerujeme navzájem, s eskalující vytrvalostí, a nic nenasvědčuje tomu, že s tím chceme přestat. Odmalička jsme přesvědčováni o vlastním čecháčkovství, což je termín, který jsme si sami na sebe vymysleli. Aniž by existovala jeho definice, je jeho obsah známý. Možná to začneme učit i ve školách. Pak by bylo ovšem lepší podstoupit dobrovolnou celonárodní kastraci a uvolnit prostor lepším, kterých je všude okolo přece plno.
Mám z toho blbou náladu. Nejsme jenom špatní. Na pořádnou argumentaci nemám dost chuti. Cítím se být urážen, nechci si pěstovat tento komplex. Nafoukaně čecháčkovsky tvrdím, že svíčková s houskovým knedlíkem, plzeňské pivo a české holky jsou nejlepší na světě (budiž prosím chápáno jako chabý protest proti našemu národnímu negativismu).
Být Francouzem, věděl bych, že máme nejlepší sýry, víno a šanzony. A Francouze bych neurážel. Jako Čech bohužel občas ujedu (takže jsem Čech jak poleno).
