- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V češtině je slovo „zbraň“ zcela zjevně odlišné od slov ublížit, boj, válka, útok atd., zato jeho podobnost se slovem „bránit“ je do očí bijící. Podobný kořen slova se nachází v polštině (broń).
V ruštině, bulharštině, srbštině a chorvatštině se pro zbraň shodně používá slovo "oružje", jehož původ se mi nepodařilo zjistit. Nejbližší podobná slova, která jsem našel, bylo "orudje", které znamená jednak „dělo“ a jednak „nástroj“, „nářadí“ či „prostředek“. Další podobné slovo bylo "orudovať", znamenající „jednat“, „zacházet“ či „ohánět se“.
V anglosaských jazycích je slovo „zbraň“ (anglicky weapon, německy Waffen, švédsky vapen atd.) odvozeno od starogermánského slova "wae-pen". Jeho původ je ztracen v čase, ale etymologické slovníky ho podle kontextu, ve kterém je ve starých spisech používán, vykládají jako „nástroj k boji a obraně“.
Dalším slovním základem, který jsem nalezl, bylo latinské "arma" a jeho odvozeniny v románských jazycích: francouzské "arme", španělské a italské "arma", anglické "arm". Zde je význam poněkud jiný: jednalo se o označení zbraně vojenské. Slovní kořen je zde ar-, znamenající „spojit“ nebo „sjednotit“. Šlo tedy o zbraně „těch, kteří stojí pospolu“ (odtud i české "armáda")
Naši předkové tedy vnímali zbraně dvěma různými způsoby. V kolektivním smyslu šlo o nástroj vojáka, který jej používal pro výkon svého povolání. V individuálním smyslu šlo o předmět určený k osobní ochraně.
Možná by neškodilo společnosti tyhle tradiční významy občas připomínat.
UPDATE z diskuse:
"Východoslovanské oružije a jeho podoby etymologicky pochází ze základu rud - kout, kovat (viz např. železná ruda). Takže oružije přeneseně odpovídá našemu západoslovanskému "okutí, okování"."
Děkuji ID Gaspard :-)
Další články autora |
nám. 1. května, Kuřim, okres Brno-venkov
2 590 000 Kč