Začátek října se blíží a my budeme opět vybírat třetinu Senátu. Není proto od věci si připomenout, jak se ten který senátor stavěl k držení zbraní, a hlavně jak o něm hlasoval. Protože řeči se vedou, ale hlasování se počítá.
V posledních šesti letech Senát hlasoval o dvou důležitých návrzích:
Novela ústavního zákona o bezpečnosti, o které Senát hlasoval v prosinci 2017, ve znění:
„Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2. Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům.“
Tato novelizace měla z civilního držení zbraní učinit součást vnější a vnitřní bezpečnosti ČR, a tím ji vyjmout z dosahu evropské regulace (více zde a zde). Senát tento návrh neschválil, čímž proces jeho přijímání skončil neúspěchem.
Návrh na novelizaci Listiny základních práv a svobod, který má zavést právo na obranu se zbraní mezi základní práva, ve znění:
"Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon."
Senát návrh v červnu tohoto roku schválil, čímž odstartoval legislativní proces jeho přijímání.
Hlasování obhajujících senátorů o těchto dvou návrzích:
+– PRO
X– PROTI nebo ZDRŽEL SE (pro schválení se počítají pouze hlasy pro, tedy ZDRŽEL SE neznamená neutralitu – je to fakticky hlas proti)
0 – nepřítomen ( počítají se pouze hlasy přítomných, takže nepřítomnost snižuje počet hlasů potřebných pro schválení; nepřítomnost nebo odhlášení tedy znamená skutečnou neutralitu, neboť takový senátor návrhu nepomohl ani neuškodil)
nebyl – nebyl v době hlasování senátorem
