Mediální bouře a děti.

Nějak mne v případě Barbory z Plzně schází onen mediální uragán,který se českem prohnal nedávno,jen se týkal jisté Terezy z Prahy.V čem jsou tyto případy tak rozdílné,že si Barbory nikdo nevšímá? Není to náhodou tím,že matka Barbory je mírně řečeno nedostatečná a Barbora chtěla vyrůstat u svého otce,kdežto Tereza svého otce nechtěla ani vidět a její matka nám do tentokráte pohotových kamer velmi slušně hrála tragedii? A aby toho nebylo málo,tak se redaktorky ( redaktoři zřejmě dětem vůbec nerozumí ) opět dotazují stále stejných osob,které nás oblažují svými feministickými výplody,které právě tyto problémy vyvolávají. Jak jinak si vysvětlit názory p.Vodičkové z FOD,že dítě trpí nucením ke styku s odmítaným rodičem,jako by samotné popouzení nic neznamenalo.Dále p.Vodičková tvrdí,že popouzené děti jsou extrémní výjimkou a že jacísi odborníci to poznají a zamezí tomu - zřejmě p.Vodičková nechce vidět realitu,kdy u rozvodových jednání 80% dětí vypovídá proti svým otcům,k tzv.domácímu násilí dochází z 90% právě v období rozvodových tahanic a ,,odborníci,, popouzení dětí proti druhému rodiči skutečně poznají,jenže s tím v rámci feministických ideálů či z důvodu soudního protežování nic nedělají?!?! Není od věci si také připomenout jistý nepopiratelný fakt - ve všech případech rozvodem rodičů postižených dětí vždy byly více či méně přítomny ,,odbornice a odborníci,, z různých úřadů a mnohdy také vysokoškolsky studovaní lidé,kteří pro soudy zpracovávali psychologické posudky,na jejichž základě byly děti svěřovány do péče ,,nedostatečných,, rodičů,v drtivé většině matek! Kam se poděla jejich profesionalita a nestrannost v případech např. p.Mauerové, p.Chocové, p.Čermákové,atd.? Je zvláštní,když dítě před soudem hovoří o tom,že chce po rozvodu rodičů vyrůstat s mámou a soud mu vyhoví,kdežto když chce vyrůstat s tátou,tak soud povolá ,,odborníka,, ,který stanoví, že toto dítě je popouzené a je třeba velmi omezit,či přímo zakázat,styk s otcem.Jednou se soud řídí názorem dítěte,podruhé ne.Já osobně jsem velmi proti tomu,aby děti před soudem vypovídali,kde že chtějí po rozvodu rodičů vyrůstat,neboť to právě vede mnohé rodiče k manipulaci s dítětem ve svůj prospěch,což mu vůbec neprospívá ( mimochodem - existuje tisíc jiných situací,kdy rodiče dětí chtějí,aby je jejich děti poslouchaly,tak proč by to v případě výchovy mělo být jiné? ). Praktiky s výpovědí dítěte před soudem mne velmi připomínají padesátá léta,kdy přiznání obviněného bylo hlavním a mnohdy jediným ,,důkazem,, pro vynesení rozsudku. Mimochodem právě kvůli zneužívání výpovědí dětí před soudem se USA nepřipojily k ratifikaci Úmluvy o právech dítěte! Kolik dětí ještě bude muset vyhrožovat sebevraždou a kolik jich ještě bude muset trpět popouzením,aby soudy pro výchovu dětí skutečně uznaly i jejich otce?