Tak to dopadá, když ekonomiku vede chemik

Kalouskem a vládou navrhované zvýšení DPH u potravin, energií a dalších komodit na 20 % nemá v Evropě obdoby. Kromě Dánska, kde je jednotná DPH 25 %, ji máme vůbec nejvyšší. Například v Německu se pohybuje DPH u potravin v rozmezí 5 až 8 %. O rozdílu skutečných příjmů lidí, a to nemám vůbec na mysli oficiální průměrnou mzdu, protože je nepřesná a zavádějící, ani nemluvím. Tři čtvrtiny národa mají mzdu daleko nižší, nežli uvádějí statistiky.

Při zvednutí spotřební daně u pohonných hmot ministrem Janotou v úřednické Fischerově vládě, která měla, pro mne nepochopitelnou, vysokou podporu veřejnosti, varoval tehdy Česmad ministra a vládu, že tento kontraproduktivní krok státu nejenže nepřinese vyšší příjmy, ale naopak se sníží. Nebyl vyslyšen, daň se zvedla a s ní i ceny pohonných hmot. A ejhle, po roce fungování vyšší spotřební daně byl příjem z ní do státní kasy o 3,5 miliardy nižší nežli rok před jejím zvýšením. Je to logické, všichni dopravci, jejichž kamiony brázdí Evropu, řidičům kladli na srdce, aby z republiky odjížděli s prázdnou nádrží, tankovali levnější naftu v zahraničí a před příjezdem do republiky, aby opět nádrž naplnili po okraj. A peníze plynou do kasy jiných států. Podobně se chovají všichni, kteří bydlí do padesáti kilometrů od hranic s Německem, Rakouskem či Polskem. I jim se vyplatí naložit do kufru kanystry a zajet si natankovat do ciziny, je to pro ně daleko levnější. Na námitku Česmadu ministr Kalousek bohorovně prohlásil, že se spotřební daň snižovat nebude, neboť Evropa bude muset dospět k české cestě a daň také zvyšovat. Neděje se tak, všude jinde mají totiž opravdové ekonomy a nikoliv ekonomické samouky a šílence.

Již nyní, půl roku před plánovaným zvýšením DPH u potravin, jezdí téměř všichni lidé, žijící v pohraničí nakupovat ven. I potraviny! Až se nám ceny za jídlo zvýší natolik, že se vyplatí i lidem z větší vzdálenosti udělat si jednou za měsíc výlet do Německa nebo dalších okolních států a nakoupit si potraviny do zásoby, odvod do státní kasy se opět sníží, je to logické. Ale to neplatí zdaleka jenom o pohonných hmotách a potravinách, platí to dnes již i o ostatních komoditách, například oblečení. Jeden příklad za všechny. Jeden můj známý motorkář si chtěl koupit nové motorkářské oblečení, nikoliv kompletní, ale jenom kvalitní kalhoty, bundu, rukavice a helmu. U nás by ho vyšel nákup zhruba na patnáct tisíc, v Německu ho to vše stálo o pět tisíc méně, takže se mu vyplatilo si to jet koupit tam.

Až si začnou lidé masivně jezdit do zahraničí nakupovat i potraviny, ubude zisků obchodníkům, českým výrobcům, budou platit menší daně a stát bude zase o něco chudší. A tak se zřejmě zvýší daně u toho, co si lidé venku koupit nemohou, u elektřiny, plynu, vody. A chemikovi ve funkci ministra financí vůbec nebude vadit, že zvýší cenu již teď pomalu nejdražší elektřiny a plynu v Evropě, bude mu naprosto jedno, že svými opatřeními de facto odsuzuje osamělé důchodce a mnoho rodin s dětmi ke hladovění. A řeči o sociálních sítích, spotřebních koších a podobné bláboly na tom nic nezmění.

A stejný ministr financí prosazuje sanaci ekologických škod ve státě v řádu stovky miliard korun, padla cifra 113 miliard.  Potraviny se musí zdražit, aby stát nezkrachoval, ale na napravení třicetiletých a starších ekologických zátěží peníze jsou? To státní kasu nepotopí? Jestli ono to nebude tím, že do tendrů na tyto miliardové zakázky státu se přihlašují kamarádi. A těm se přece musí vyhovět, co kdyby se, nedej Bože, něco s lidmi stalo, padla by vláda a spousta ze současných politiků by zůstala na ocet? Ono také těch míst pro kamarády na různých ambasádách a vyslanectvích není zase tak moc, a tak by se nějaké teplé místečko ve správních radách firem kamarádů hodilo.

Velice jsem fandil protikorupčnímu programu Vévéček. Doufal jsem, že se konečně na našem zatuchlém politickém rybníku objevila štika, která rozčeří hnijící vodu. Jenomže štika se velice brzy přežrala a namísto pořádného honu se jen tak líně povaluje až kdesi u dna rybníka. Pokud poslanci VV zvednou v parlamentu ruku pro zvýšení DPH, vyřknou nad sebou ortel. Po tomto volebním období je už nikdo volit nebude. Je to pouze na nich, zdali upřednostní teplá křesla nebo se budou chovat podle svého svědomí.