Před dvěma lety zvítězila v parlamentních volbách ČSSD. Její náskok před druhou ODS však nebyl natolik dostačující, aby mohla sestavit vládu s podporou většiny ve sněmovně. Bylo to proto, že Věci veřejné naprosto rezignovaly na sociální část svého volebního programu a přidaly se k pravici.
Příznivci a voliči levice tehdy přijali výsledky svobodných a demokratických voleb a nikde se neobjevily nenávistné projevy ani k prezidentu Klausovi, který nerespektoval vítězství ČSSD ve volbách a pověřil sestavením vlády předsedu ODS Nečase. Vznikla tak vláda, která se později profilovala jako vláda korupčníků, vláda jdoucí svými opatřeními proti lidem a národu vůbec. Lidé, občané tohoto státu, postupem času přestali této vládě, založené na klientelismu, důvěřovat a její důvěra mezi občany klesá dodnes. Dnes má podporu pouhých osmi procent občanů státu.
Poté přišly volby do krajů a v demokratických volbách zvítězila levice, konkrétně ČSSD, a pak i KSČM. Bylo to vítězství sice menší, pro ČSSD, nežli před čtyřmi lety, kdy sociální demokracie ovládla všechny kraje s výjimkou Prahy, zato velice posílili právě komunisté. Nicméně to byly výsledky demokratických a svobodných voleb. Jenom zohlednily vůli voličů, kteří se rozhodli k volbám přijít.
A rozpoutalo se peklo. Na krajích totiž vznikly, naprosto logicky, koalice ČSSD a KSČM. Okamžitě začali protestovat studenti, kteří ani nemají volební právo, zmanipulovaní svými kantory, kteří naprosto nerespektovali zákon o zákazu politické propagace ve školství. Začalo se stávkovat, hladovět, a to jenom proto, že do pozice radní byla nominována zástupkyně komunistů.
Hysterie se přenesla i do všech médií, ovládaných zahraničními majiteli, ale i do veřejnoprávní České televize, která se už přestala snažit budit pouhé zdání nestrannosti a pracuje velice silně ve prospěch pravice. Záměrně nadsazovala počty protestujících studentů, aby ve veřejnosti vzbudila odpor proti levici. Fakticky i Česká televize popírala výsledky demokratických a svobodných voleb.
To, co se však stalo v případě prezidentských voleb už přesahuje míru demokracie. Mediální kampaň proti Miloši Zemanovi vygradovala až v nenávistné výlevy příznivců cizáka, kterému na českém národě záleží asi tolik, jako na lidech v Burkině Fasso, nikdy mu nešlo o nic jiného nežli o sebe, svůj majetek, svůj prospěch.
Lidé se však mediální masáží nedali ohloupnout a zvolili Miloše Zemana. Opět ve svobodných, demokratických volbách. A pravice, v tomto případě příznivci Karla Schwarzenberga, se začala chovat naprosto stejně jako kdysi počátkem třicátých let příznivci Hitlera v Německu. Přesně ve stylu zběsilých ordnungů, silně podporováni tak zvanými celebritami a umělci, útočí na všechny příznivce Miloše Zemana.
Nedej Bože, aby některý z dalších umělců vyjádřil podporu levicovém a českému prezidentovi, okamžitě se na něj vylijí splašky špíny a dokonce jim je vyhrožováno ztrátou práce. Viz Martin Dejdar. To, že se podobně chová zfanatizovaná mládež, ještě lze pochopit, nemá z toho ještě rozum, ale že se přidají k fašizujícímu davu i takoví lidé, jako je Zdeněk Svěrák či Bořek Šípek, ale i další, je velmi nebezpečný jev.
Tito lidé, stejně jako před lety v Německu, by nejraději příznivce Zemana vyhazovali z práce, rozbíjeli jejich obchody a dokonce vyhrožují po sociálních sítích smrtí, pravda, dělají to ti mladí, nikoliv tak zvané celebrity. Naskýtá se otázka, zdali by nechtěli nakonec Křišťálovou noc nebo Noc dlouhých nožů, jak o tom ostatně hovořil kdysi Mirek Topolánek.
Tito lidé naprosto odmítají základy demokracie, kterými jsou v první řadě svobodné a nezmanipulované volby. Nikdy neuznají, že národ, lid této země, se rozhodl jinak, nežli chtěli oni. A to je velice nebezpečné, je to fašizující prvek v naší zemi. Mám obavu, aby se tento trend, nastolený umělci, kteří se postavili proti vůli lidí, nerozvíjel. Proti těm lidem, kteří jim ze svých peněz umožňují pohodlný život. Vždyť z koho jiného tito umělci žijí nežli z lidí, obyčejných lidí? Kdo chodí na jejich koncerty, plní sály kin, kupuje si jejich knihy, nežli právě masa obyčejných lidí?
Z čeho by tito lidé žili, kdyby se většina národa, protože většina národa si zvolila právě Zemana, začali práci těchto umělců bojkovat? Dělat tedy přesně to, co se snaží vyprovokovat k těm umělcům, kteří Zemana podpořili.
Příznivci pravice, zejména Karla Schwarzenberga se začali fašizovat. Pokud by jim národ dal za pravdu, nemusely by se už svobodné a demokratické volby konat. Podobně, jak tomu bylo kdysi v Německu. Nenechme se zastrašit, je jich méně než slušných lidí, kteří akceptují výsledky svobodných voleb. Nenechme se jimi zastrašit, i kdyby se všechna média vlastněná cizími majiteli ani veřejnoprávní Česká televize, stavěla na hlavu.
A nezapomínejme, za rok a půl budou parlamentní volby. Než se rozhodneme, čí lístek do urny hodit, vzpomeňme na to, co se dělo, když se volil, svobodně a demokraticky, český prezident. Poprvé všemi lidmi a nikoliv parlamentem. A ukažme, že český národ je svéprávný, rozumný a že není jen stádem ovcí, které se roztřesou, jakmile zavyje vlk.
