A je to tady !!!

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Po válcování ve Žvanírně, po válcování v Konírně, po prezidentské žehličce se nyní chystá nový zásadní průvan na půdě Ústavního soudu zamýšleným jmenováním Marka Bendy soudcem tohoto vrcholového orgánu státu.

Mladý Marek Benda je nejstarší profesní politik Žvanírny. Potomek z kádrově skvělé, hojně vzpomínané a nyní hojně dlouho protěžované generace chartistů. Již jako robě nasával v rodinném ovzduší principy kapitalistického zřízení, tržního hospodářství a pseudodemokratické myšlenky bohatých a mocných. Třikrát se pokoušel vystudovat vysokou školu. Nejdřív pokoušel osud na Matfyzu, posléze koketoval se studiem filozofie, aby napotřetí vystudoval na „elitní“ Západočeské univerzitě práva. Později získal i doktorát, který ovšem byl sepsán nečekaně větším písmem...a…a… s ještě nějakými, zanedbatelnými… (kdo by to dneska řešil). Díky otci byl protlačen do vyšších společenských sfér předurčen k nelehkému, ale dobře placenému postu v poslaneckých lavicích.

Tak tedy dojde asi určitě k obohacení a ke kádrové posile osazenstva Ústavního soudu. Stručně řečeno, je nutné nastolit kruhovou obranu (vojenská terminologie) zájmů Pětikoalice. Tři důležité pozice už byly dobyty, zbývá poslední – Ústavní soud. Benda je první, zatím jediný.

(Nevím proč, vzpomněl jsem si na výrok Gabo Zelenaje po vítězství německého atletického borce Kokota – „Aká škoda, že aj u nás doma nemáme takýchto Kokotov!“)

Jaká škoda, že nemáme víc takových Bendů !!!