V Hradci Králové proběhl 26.dubna 7.ročník novodobého Majálesu. Přesné číslo návštěvníku zatím není známé, ale jistě jich bylo více než minulý rok. V roce 2012 navštívilo Majáles 11 tisíc lidí, teď jich bude jistě o mnoho více.
Nastává pátek 26.dubna a už od desáté hodiny dopolední slyším ze Šimkových sadů až ke Stavebce, jak se začíná připravovat aparatura a všechny kapely se začínají připravovat na večer. Venku nádherné počasí a příjemná teplota 20 stupňů. To se těžko sedělo ve škole a učilo se. Jen co se zazvonilo jsem hned letěl ze školy domů na malinkou zastávku. Přes veliké vedro jsem se rozhodl se spolužačkou posečkat doma do 15:30 a poté vyrazit. Dorazili jsme do areálu Majálesu krátce po čtvrté hodině odpolední a přes přijemnou obsluhu u pásků jsme stihli ještě kousek UDG, který dohrával na Gambrinus stagi v Šimkáčích.
Před koncem UDG jsme odešli k hlavní stagi, kde měli od 17:00 vystupovat Charlie Straight. Na minutu přesně kluci byli na svých místech se svými nástroji. Charlie Straight jsem slyšel párkrát na Youtube. Jejich písničky jsou pohodové, pomalé, některé smutnější a některé veselejší, a tak jsem věděl, co očekávat. Jejich úvodní skladby byli přesně jejich styl. Pěkně nazvučené a pěkně připravené. Ovšem svým začátkem mě nezaujali a tak jsme si doposlechli s kamarádkou Luckou jejich čtvrtou píseň a vydali se podívat na Mandrage. Kluky z Charlie Straight ovšem chválím, koncert měli pěkný, jen jsem očekával více. Na druhé stagi od 17:20 začínali již zmiňovaný Mandrage. Na rozpálené travnaté ploše se to jen hemžilo lidmi, kteří si koncert Mandrage vyloženě užívali i přes neúnavný sluneční svit. Skladbami Barbora a Šrouby a matice naživo jsi získali moji přížeň. Koncert byl plný energie a bylo vidět na klucích, že jsou rádi, že po dlouhé zimě mohou hrát opět venku před tolika lidmi. Přes menší prodlevy, kdy mi přišlo, že je diváci vůbec neposlouchají hodnotím jejich koncert velice kladně. Po Mandragích byl čas na malinkou přestávku na to, aby jsme stihli Macháčka a jeho MIG 21. Zavítali jsme do nedalekého Kauflandu pro nějakou tu flašku a zastavili se v KFC na večeři. I přes to, že jsme moc spěchali jsme MIG 21 nestihli. U vstupu se nás teda sešla početná skupinka s moji milovanou holkou Bárou, která společně vyrazila na druhou stage na očekávanou Vypsanou Fixu. K pódiu jsme došli přesně akorát. Našli jsme perfektní flek přímo před kotlem a přesně v 19:00 začala neuvěřitelná pařba. Fixáci rozjeli známou skladbu k filmu Čtyři Slunce. Následovali skladby z nového alba Detaily ale Fixa ke konci tahala skladby ze starších rukávů. Márdi dokázal perfektně vybudit publikum, které jásalo a kolem mě všude lidi řvali a poskakovali a všechno možné. Koncert Vypsané Fixy hodnotím jako nejlepší odvaz letošního Majálesu.
Po koncertě jsme se snažili najít zbytek, který utekl napřed na Tomáše Kluse, který začínal hned po Fixe. Bohužel marně. Pódium bylo obklopeno stovkami nedočkaých hlav. Cestou k Tomovi Klusovi jsme zde zaslechli i anglický jazyk. Tomáš Klus začal svým osobitým stylem, kdy svůj koncert určoval především mladým slečnám a paním, které jeho písničky baštily jednu za druhou. Jelikož nejsem slečna ani paní, tak jsem tyto písně moc nežral. Koncert na hlavní Mayzus Stagi byl pěkný, Tomáš se mi velmi líbil. Je to sympaťák a uměl koncert hezky rozjet, ovšem můj styl toto nebyl. Proto následovala další přestávka opět směrem ke Kauflandu. Druhá přestávka opět způsobila, že jsme nestihli Iné Kafé.
Ve 21:50 měla na pódium Mayzus Stage vystoupit kapela Kryštof a skutečně vystoupili přesně na čas. Nedostali jsme se moc blízko k pódiu z důvodu příliš lidí u pódia. Ošem Kryštof se svoji speciální show dokázali, že si označení "headliner" opravdu zaslouží. Svými peckami rozezpívali celé davy lidí, kteří jejich pecky znají z rádií. Koncert hezky zpestřil menší ohňostroj, který byl jako zlatý hřeb večera. Jelikož jsme chtěli stihnout Wohnouty, museli jsme Kryštof opustit dříve. Na Wohnouty už jsme pokračovali už jen tři a byla to trochu chyba, že jsme odešli. Wohnouti měli koncert takový nemastný neslaný. Zahráli svoje známé skladby, ale pro mě to extra zážitek nebyl. Naopak jsem litoval, že jsme nezůstali u Kryštofa, který byl famózní. Po Kryštofovi a Wohnoutech festival skončil.
Letošní Majáles se povedl jak zhlediska počasí, tak i zhlediska organizace. Vystoupení neměli žádnou sekeru a všechny kapely vystoupily přesně na minutu přesně víceméně. Díky zavedeným vratným kelímkům nikde nebyl žádný nepořádek. Areál byl dostatečně veliký pro všechny návštěvníky a tak jsme se nemuseli nikde brodit mezi lidmi. Bylo to prostě fantastické a těším se na příští rok!
