Miloš Zeman si užívá

Ano, prezident republiky si užívá svého druhého a posledního volebního období. Stejně tak jako Václav Klaus je i Miloš Zeman homo politicus. Oba mají rádi politiku, kontroverze, místo na výsluní a SILNÉ soupeře. 

Pokud silného soupeře nemá, zadupe jej do země a užívá si svého vítezství na dobytém území. Myslím, že ve vzdálenější i novodobé historii nalezneme paralely, jak se chovají dobyvatelé ke slabým, pokořeným a ustupujícím. Panovačně. A rozhodně si ti, kteří ustupují ve jménu kompromisu a vyšších cílů, respekt dobyvatele nezískají. 

Druhým krédem, které vidím u současného prezidenta, je rozděl a panuj. Pokud Miloš Zeman nebyl schopen pokořit Václava Klause, uznával jej a dohodli se na rozdělení území a moci - opoziční smlouvě. Jak může prezident v ne úplně dobré zdravotní kondici, se spoustou oponentů a pravomocemi omezenými ústavou, dominovat politické scéně? Jednoduše. 

Máme zde tzv. demokratický blok, jinými slovy řečeno opozici. Ůplně přesně bych to nazval místo opozice, strany nepodporující vládu.

Vládní strany a strany přímo nebo nepřímo podporující vládu známe. ANO, ČSSD, KSČM a SPD.

Piráti a ODS si jdou po krku a další "nepodporující" strany mají marginální vliv na politické dění. Zde má Miloš Zeman problém vyřešen bez vlastního úsilí. A na druhé straně? 

ANO - téměř jednohlasně zastoupeno A. Babišem chce vládnout. A protože i Andrej Babiš se zorientoval v politice, chápe, že Miloš Zeman je homo politicus a proto se snaží nerozházet si to s hlavou státu, protože by mohl nastat problém. Třeba ve formě ne úplně ústavní úřednické vlády, kterou jsme již zažili. 

KSČM - získalo s minimálním volebním výsledkem maximální vliv a nemají důvod na této konstelaci cokoli měnit.

SPD - si užívá svého povolebního úspěchu. ANO si to s Okamurou nechce rozházet, co kdyby a SPD se může tvářit jako "konstruktivní" opozice. 

A dostávám se k největšímu paradoxu. ČSSD, kterou Miloš Zeman historicky vedl, chce řídit i z pozice mimo ČSSD. Užívá si svoje vítězné tažení na dobytém sociálně-demokratickém území a pro jistotu dělí ČSSD, aby se mu lépe panovalo. Jan Hamáček je pro mě slušný a dříve jsem si myslel i politicky zkušený předseda. Po zaslouženém volebním debaklu jsem chápal jejich vstup do vlády, kde mohli z pozice malého koaličního partnera okopávat kotníky ANO, chtít sociální výdobytky a la Maláčová a sbírat politické body u sociálně slabších skupin a zaměstnanců. Stačilo si vyhrnout rukávy - jelikož měli zkušenost jak Andrej Babiš dokáže být tvrdým vládním soupeřem. Mohli se vykašlat na kauzy Čapí hnízdo a dotace a "ždímat" státní rozpočet a rozdávat, ač osobně jsem spíše konzervativní a nemám rád dluhy v době konjunktury.

Výsledek je tristní. Nominant Poche na ministra nebyl můj šálek kávy, ale zde měl Hamáček jedinečnou možnost ukázat silnou ruku předsedy. Žádné ústupky AB ani Zemanovi a situace by dnes byla jiná. Situace došla tam kde je, jen zásluhou slabé ČSSD. A protože opoziční strany se nedokáží sjednotit a Babiš má silnou motivaci udržet vládu, tak má Miloš Zeman jedinečnou možnost překračovat meze. 

Lépe pozdě nežli později.

Moc rád bych viděl silné politické gesto Jana Hamáčka. Vyhrnout si rukávy a ukázat ČSSD je tady jako hrdá a sebevědomá strana. Není třeba diskutovat s prezidentem, když je výsledek předem znám. Stačí říct Andreji, termín máš 3 dny a potom odcházíme. Možná to ČSSD ve volbách nepřežije a možná ano. Pokud bude strana pracujících, která jistě patří na českou politickou scénu ustupovat, tak to nepřežije 100% a upadne v zapomnění. A předseda Hamáček? Skončí s cejchem - Ten, který se nedokázal postavit politické konkurenci ani když neměl co ztratit. Opravdu je pozice vicepremiéra a ministra tak důležitá pro ego nebo má ČSSD tak vysoké hypotéky??