Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PH

petrph

31. 1. 2011 11:19
Ono je to dost složité

Protože většina výroků, rozhodnutí,atd státních orgánů a institucí na jedné straně někoho zvýhodní,a někoho jiného poškodí. Když soud odsoudí obviněného, poškodí obviněného, když ho osvobodí,poškodí tím zájem oběti.Případě v ve sporu dvou stran rozhodne ve prospěch jedné vůči druhé. Jakékoliv dejme tomu stavební rozhodnutí zvýhodní zájmy stavebníka, investora nad zájmy ekologů, a opačně..Přidělení státní zakázky jedné firmě znevýhodní ty ostatní. Atd..

Čili, asi nejde tyhle orgány a instituce obviňovat jen proto že byl jejich rozhodnutím někdo poškozen. Musí se prokázat skutečně porušení zákona,a pak na jeho základě  požadovat použití opravného  prostředku.

Jako že rozhodnutí o tom, zda se někdo dopustil trestného činu, může jen nezávislý soud, a jeho rozhodnutí může trvat měsíce a leta. To už je mi pak ten rozsudek na pytel,  na pytel,a vlastně ani nemusí znamenat revokaci původního chybného rozhodnutí.Pouze nějaké, spíše formální odsouzení dotyčného úředníka..

0 0
možnosti
VK

kavatr

1. 2. 2011 9:55
Re: Ono je to dost složité

Není to tak složité. Nejde jen o to, že je někdo poškozen nebo zvýhodněn. Spravedlnost z tohoto pohledu nikdy existovat nebude, protože subjektivní pocity budou, alespoň u části lidí, vždy jiné, než objektivní potřeba kolektivu.

Zde je za kritérium stanovena zákonnost. Podle Ústavy jsme právní stát. A proto je nutné za kritérium poškození nebo zvýhodnění stanovit respektování zákona.

Zákon v tomto případě je vyjádřením obecné potřeby, tedy otřeby kolektivu. Ať se nám to líbí nebo ne, potřeba celku je nadřazena potřebě jedince.  Nikdo totiž není nucen žít v kolektivu lidí, v kterém se mu nelíbí. Pokud však v takovém kolektivu žít chce, pak se musí podřídit jeho objektivně stanoveným potřebám.

0 0
možnosti
  • Počet článků 97
  • Celková karma 16,15
  • Průměrná čtenost 878x
Jsem člověk. Zastávám názor, že člověk jako živočišný druh byl stvořen (a je jedno, kdo ho stvořil) proto, aby byl. Veškerá činnost člověka by tedy měla směřovat k tomu, aby člověk jako živočišný druh mohl být. A to proto, že člověk, který není, nic nemá.

Seznam rubrik