„Student Masner ze 3.A. Neovladatelný, nepřízposobivý, zkažený“ Zní nekompromisní verdikt matikářky Krausové. „Myslím, že kolegové to potvrdí. Jsem pro okamžité vyloučení.“ A významně se rozhlédne po přísedících mlčících. Nikdo nemá co by dodal. Jen tak lehce kývnou hlavou na znamení souhlasu.“
„Pane kolego, Ten Masner, opravdu u vás umí na tři?“ ptá se mne zástupce na chodbě po klasifikační poradě.
„Možná i na dvě?“ odpovídám sebejistě a pokračuji s nabídkou přezkoušení, abych získal výhodu překvapení.
„Můžete si ho vyzkoušet, pro klid kolegů.“
„To jsem Vám chtěl právě navrhnout.“
„Proto Vám to nabízím.“
„Tak tedy zítra?“
„Pozítří. Zítra 3.A nemám.“ odpovídám s nadstranickou lehkostí s vědomím, že jsem získal jeden den. Pokud ho bude chtít potopit, tak ho potopí a ze mne udělá blbce. Musím s Tomášem promluvit. Je to v podstatě hodný kluk, neříkám šprt, premiant, ale logické uvažování má vynikající. Jen když chce.
„Dobrá pane kolego, tak pozítří u Vás v kabinetu.“ Uzavírá rozhovor zástupce a mizí v davu kolegů.
Máme na to den. Hned o přestávce si ho pozvu a domluvím s ním doučko.
„Dobrý den pane učiteli, děje se něco?“ Zdraví Tomáš slušně v kabinetu, když jsem pro něj poslal.
„Tome, průser. Zástupci se nezdá tvá trojka na vysvědčení. Chtějí tě vyhodit, to víš a shání pro to alibi. Ta trojka jim tam vadí. Pozítří tě chce přezkoušet.“ Vybalím přímo.
„Já už se nedivím ničemu. O co mu jde? Vždyť tady stejně končím!“reaguje flegmaticky.
„No o tom to právě je. Chci abys mu dokázal, že tvůj vyhazov je omyl, a pokud tě doopravdy vyrazí, tak aby se chytli za prdel. Navrhuji ti dvě intenzivní doučování na pivu v Sauně. Jeden večer mechanika, a druhý večer optika! Jsi chytrý kluk, tak to by bylo aby nebylo. “
Vytřeštil na mne oči.
„Pane učiteli, beru.“ Reagoval nadšeně, jaká to bude prdel.Věděl jsem že to zabere. Nabídku na doučování v hospodě jisto jistě ještě nedostal.
Základy mechaniky nás stály každého šest piv a optika druhý večer pět. Měl jsem obavy, aby neměl okno, ale moje podmínka, že si bude dělat poznámky a ráno to alespoň přelétne, padla na úrodnou půdu.
Pojal to jako bitvu s nepřítelem číslo jedna.
Nezklamal.
Na otázky zástupce, který čerpal z jeho sešitu a notně bylo vidět, že fyzika také není jeho šálek čaje. Jako profik to uměl ale docela dobře zamaskovat.
„No, určité mezery tam jsou.“ Zakončil vítězoslavně a vojenským krokem opustil kabinet.
„Byl jsi dobrej Tome.“ Byla zase moje reakce.
„Proč ses na tu matiku vykašlal. Vždyť na to máš!“zkouším, jestli by ještě neodvolal svou rezignaci na tomto ústavu.
„Pane učiteli, mne vždycky lákaly dálky a já půjdu jezdit.Kamión. Teď si dělám řidičák a budu mít svůj klid. Ta Krausová s těmi rovnicemi ze mne vytáhla veškerý elán.“ Říká vyrovnaně.
„Ale toho výučního listu je škoda, to víš.“
„Jasně. Půjdete někdy zase na pivo do Sauny? Že bych za Vámi zaskočil.“ Říká na rozloučenou.
„Jsem tam každý den.“ Plácnu ho po zádech, ať se mu v životě i za tím volantem daří.
