Čest poraženým - Kuba -
„Je to slušný kluk. Co já vím, maká od rána do večera v Kauflandu, nebo na Benzíně, aby vydělal nějakou tu korunu .“ Hodnotí ho Pepa, učitel odborného výcviku.
„On to fakt nedal?“ doplní nevěřícnou otázkou.
„Nedal. Taky mi to nedá. I když jsem ho neučil a viděl jsem ho vlastně jen jednou.“
„A co ti je po něm, když je stejně po všem?“ pokračuje Pepa s lítostí, ale i skrývanou lhostejností.
„No, jestli v něčem nejel? Nebo, kde se stala chyba? Na které Benzíně vlastně dělá?“ napadlo mne.
„No u toho Kauflandu. Kuba a fet? To mi nehraje.“ Dokončí úvahu a mizí v dílnách. Je rozhodnuto. Jedu tam.
„Kubo, ty ptáku! Proč jsi se nestavil?“ Vydávám se za normálního zákazníka, kterému mu právě setřel skla a dává mu všimný. Odskočil od auta, jak se lekl. Zřejmě si mne hned nevybavil.
„No, v... víte pane učiteli, t... to je těžká věc.“ Vykoktá ze sebe a nejraději by zmizel.
„Víš proč jsi nasral zástupce?“ Civí na mne jakou, řečí to na něj chrlím.
„No tím svým zasraným plakátem?“ Přitvrzuji ve vulgarismu, abych se dostal do jejich mluvy.
„Jaká těžká věc kurva! Teď budeš do konce života ošukávat v zimě skla spolužákům, nebo v létě šůrovat v Kauflandu v mrazáku?“ okolní řidiči se otáčí, co že to tady za výtržníka řve na obsluhu benziny. Usedám do auta abych se klidnil. Stojí tam s tou stěrkou jak Kuba z nemanic.
„Tak to není pane učiteli.“ Houkne mi do pootevřeného okýnka s úlevou že odjíždím.
„Mám projekt.“ slyším ještě za zaklapnutými dveřmi. Jaký projekt? Co to mele? Zašlápnu auto a vracím se ke stojanu.
„Ty vole, projekt byl, že uděláš závěrečky. Slíbil jsem to tvé mámě …“ Tů, Tů, Tů,
„Jděte si to kurva vyříkat ty sračky k vysavači.“ Řidiči za mnou došla trpělivost. A pak naše mládež mluví jak mluví. Usedám a mizím k tomu vysavači. Počkám až se plac vylidní.
„Tak mi o tom projektu něco řekni.“ Ptám se ho už normální češtinou, když přetlak ustoupil. On už taky klidný a zdá se i sebejistý.
„Budu vyrábět mlhoviště.“
„Cože? Na čem jezdíš? Ty jsi sjetej?“ Beru to definitivně jako marnou investici mého času a chystám se konečně k odchodu.
„Ne ne, opravdu. Očíhl jsem to tady na myčce a je to strašně jednoduché. Jedna stočená trubka, vtipně napíchaná, potřebný tlak 2atm a je to tam…“ To mne zarazí v chůzi. Ví co je atmosféra, dokáže stočit trubku do spirály a vtipně ji opíchat nebo jak to říkal? Přijíždí nové vozy a tím končí i náš rozhovor. Jen ještě dodá. Stavte se. Plácne na sklo promáčený kus štítku nebo čeho a mizí za zákazníkem. Civím na profesionálně udělanou umáčenou vizitku s obrázkem mlhy s duhou. Nechci dále rušit, abych mu ještě nenadělal potíže. Odlepuji ze skla promáčenou etiketu a mizím. Je fakt, že ta vizitka mne začíná pálit v rukou i v mozku. Mlhhoviště. Poklepávám si nervózně na volant. To tady nikdo nedělá. Od takového outsaidra bych to nečekal. Všichni říkají jak je blbej, nemožnej, že ani na výuční list nedosáhne. Chci to vidět. Hned zítra mu zavolám.
Milan Kalous
Promořená stopařka

Je to týden a Verča nikde. Docela jsem si na ni zvykl. Ale co když už je také promořená? Včera to bylo v televizi. Zcela fundovaně o tom vedli debatu. Nejdřív jsem si myslel, že se dívám na nějakou ujetou Partičku s Genzerem
Milan Kalous
Stopařka bez roušky

Zvonek. CRRR. To bude Veronika. Stavila se s rouškami, jak slíbila. Otvírám z vesela a zvu ji dál. "Kde máš roušku?“ Nemyslím to zle. Vždyť jsem také bez roušky. Jsem přece doma ne?
Milan Kalous
Stopařka v roušce

Všechno se zastavilo. Úplně všechno. Policie má jiné starosti.Silnice pusté, bankovní účet vysychá, dovolená v háji. No tak budeme doma. Vždyť je tady také hezky. Pouštím si nově spuštěný televizní kanál pro seniory..
Milan Kalous
Stopařka - sms

Ten dopis mi byl čert dlužen. Verču mi byl čert dlužen. Celý ten stop mi byl čert dlůžen. Co mohu dělat? Nemohu dělat vůbec nic. Mohu jen napsat sms, že nestíhám, že se omlouvám, že mi to je moc líto. Ale čeho? Že jsem srab?
Milan Kalous
Stopařka - dopis

Veronika se od mámy konečně odstěhovala a všechno vyšumělo do ztracena. Už jsem ani nekontroloval katastr. Hlavně jsem přestal brát stopařky. I když je pravdou, že občas mi hlavou prolétlo, co všechno se tu noc mohlo stát.
Další články autora |
Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě
Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu
Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Narkos v akci, Francie se stala novým Medellínem. Jak gangy perou peníze z drog
Premium Francouzi sledují koordinované útoky na věznice, jakoby vystřižené z války gangů někde v...
Zelená elektřina a stabilní ceny. Rakouské komunitní energetiky se účastní i mniši
Rakousko sází do budoucna plně na obnovitelné zdroje energie. Od roku 2030 se má veškerá elektřina...
Staré textilce zasvětil život. Po více než třiceti letech se otevře veřejnosti
Premium V roce 1992 koupil Dušan Barnáš starou textilní fabriku v podhůří Krkonoš. V příštím roce bude na...
Dnešní společnost je orientovaná na zisk. I u dětí řešíme: má dáti a dal, říká sociolog
Premium S výjimkou Afriky a Indie porodnost víceméně všude klesá. „Být rodičem není norma a povinnost jako...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 177
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1464x